Pero a péro se občas unaví. Čas to však zase napraví.

Zralost prožitku v abstrakci přírody. Šustí šustím panenka kukuřičná. V travině vysoké azyl našla scéna vyjímečná.

moc pěkné obrazy.

Loupat kukuřici.
Nebo položit koho.
Co komu přináší věčí prožitek.
bolavé dlaně.
Nebo krasný zážitek..
Buť a nebo
Je k zamyšlení.
Pěkné

Alma Neradostná: není to ani o tom, že by měl člověk přemýšlet samostatně, ale že kolikrát vlastně ani nevím, jaké řešení je správné. Nebo jestli je vůbec nějaké správné.
A ano, přiznávám, že toto bylo sepsáno na koleni pod tlakem aktuálních a akutních pocitů. Každopádně mě těší, že čtete i ostatní díla, jsem poctěn.

borovice: Máš pravdu, dík.

Ayla: Díky moc.

Jé, chodíme po podobných místech. Radost číst.

Psaní je výhra - tutovka:)

Ayla: tak tomu se říká výzva. Zrovna tenhle text jsem nikdy nahlas nečetla, i si ho do tisku párkrát někde vybrali. No, jak bude chvilka a ta správná nálada, vyzkouším. A když se ke mně ještě přidá odvaha..., tak ji sem nahraju. Teda, pokud zjistím jak:) Děkuji!

človiček: ... milý, Tvůj kom komentář je velice inspirativní. Úplně mi naskakují verše, tak uvidím co z nich vyroste. Děkuji převelice a přeji krásný večer.

Milé, vtipné, lehké...díky.

Stačí trocha nesnází a už zas básně vychází...

To je kolikrát dilema.

Hezky se mi četla.

Alma Neradostná: Velice děkuji za vysvětlení toho příběhu. Docela mě i osobně oslovuje, protože jsem nedávno zažil/a velice podobný pocit ztracenosti, když jsem do hloubky přemýšlel/a o tom, co ve společnosti znamená „pohlaví“, a uvědomil/a jsem si, že u druhotných pohlavních znaků neexistuje žádná objektivní hranice mezi mužstvím a ženstvím. (Činí snad jeden chloupek na nečekaném místě ženu mužskou? Dva chloupky? Tisíc chloupků?) S takovým zjištěním za hranicemi běžné reality opravdu není snadné se vyrovnat.

Psavec: Děkuji.

katerinaj: Děkuji.

človiček: Děkuji za reakci. Ano jak říkáš, milovat dlouho není snadné. Nikdy nebude láska taková, jako na začátku. Život a stereotyp zamává nejedním vztahem a mnohdy ani láska neustojí to, co se rozdílné povahy snaží společně žít.

Tak nějak vnímám procházky. Mnozí tento rozměr možná neznají.