|
pouhá pocitovka, rychle stvořená
|
promiň
delší dobu jsem myslela
že ve mně vyprcháváš
že vlastně už nejsi
pak jsem tě viděla usednout do křesla
béžový svetr s výstřihem mě opět zmátl
bylas tak klidná a četla si knížku
ve mně se čeřila veškerá mysl
-
i po těch letech by stačilo říct vlídné slovo
řekni si kam jdeš
a já ti tam vymetu cestu
i když zapomínám - jsi pořád tady
možná jsem blázen
ale pořád ve mně zníš
-
rozsypala jsem bonbóny po chodbě
chvíli ses smála
a pak dělala že nejsem
bolesti sis užila dost
já jsem jiná
snesla bych ti prsten z Uranu
pak bych se plížila temnou myslí
nikdy bych ti nedala
pocit tmy
u radiátoru sním jak tě mám celou
a tiše si šeptám co všechno bych ti chtěla
a mohla říct
je to utopický svět a nemám křídla
miluju tě tak
že bych naučila supy zpívat
vynechala dech kdykoli ho potřebuješ
a zmátla svou mysl
osamělá v temném lese
stříbřité vlasy tvarují se do půlměsíce
a já už na ně nemám břit
vím že v tomto světě
vlastně už dávno nemůžu být
nadechnu se a ty dál spíš
cokoli udělám se nedozvíš
jsi žena která stvořila
fantaskní pocity v mém těle
v duchu tě líbám
a víc už nemohu říct nic
delší dobu jsem myslela
že ve mně vyprcháváš
že vlastně už nejsi
pak jsem tě viděla usednout do křesla
béžový svetr s výstřihem mě opět zmátl
bylas tak klidná a četla si knížku
ve mně se čeřila veškerá mysl
-
i po těch letech by stačilo říct vlídné slovo
řekni si kam jdeš
a já ti tam vymetu cestu
i když zapomínám - jsi pořád tady
možná jsem blázen
ale pořád ve mně zníš
-
rozsypala jsem bonbóny po chodbě
chvíli ses smála
a pak dělala že nejsem
bolesti sis užila dost
já jsem jiná
snesla bych ti prsten z Uranu
pak bych se plížila temnou myslí
nikdy bych ti nedala
pocit tmy
u radiátoru sním jak tě mám celou
a tiše si šeptám co všechno bych ti chtěla
a mohla říct
je to utopický svět a nemám křídla
miluju tě tak
že bych naučila supy zpívat
vynechala dech kdykoli ho potřebuješ
a zmátla svou mysl
osamělá v temném lese
stříbřité vlasy tvarují se do půlměsíce
a já už na ně nemám břit
vím že v tomto světě
vlastně už dávno nemůžu být
nadechnu se a ty dál spíš
cokoli udělám se nedozvíš
jsi žena která stvořila
fantaskní pocity v mém těle
v duchu tě líbám
a víc už nemohu říct nic
Ze sbírky: Vzkazy pro Lesanu
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.