Život v kostce

Vězte moji drazí,
i vy jste přišli nazí,
na náš malý svět,
jako lidská havěť.

Přestřihli vám pupeční šňůru,
tak mějte hlavu hrdě vzhůru,
ta životní tůra,
je trošku noční můra,
tak dopřejte si cokoliv,
i když to někdy zabolí.

Žádná hlava chytrá,
neví, co bude zítra,
jak je někde moudře psáno,
děkuj za každé nové ráno.

Nečekej že proklestí,
ti někdo cestu ke štěstí,
to, co začne nevinně,
leckdy skončí v peřině
a ten náš malý svět,
je nekončící kabaret.

Raději dneška užívej,
radost svou neskrývej,
vyceň svoje dásně,
ať je to vidět jasně,
vždyť je tady krásně,
tak pište o tom básně.

Trošku nám to kazí,
šílenci a vrazi,
nečekejte divy,
život není spravedlivý,
budeš li jak dítě,
snadno poškádlí tě.

Užívejte života,
než přijde nicota,
zas budete nazí,
až vás v boxu zmrazí.

Z té plechové klece,
šupnou vás do pece,
tam ty ledy roztají,
naposled vám zahrají,
pak zbyde jen docela
malá hromádka popela.