

Evža: .Ano je zajimavé tohle pozorovat. Líska dub.jedle smrk,mezy tím proplouvá od hřivnáče brk.
Hmyzu rej odlesk křidel jak kapek rosy.
V jahodovem listí stíny si hrají.
Pavučinka jak napnutá struna.
Kruhy bodlákového chmýří plují jak koráb
vzdušný ,kotě sním
hrát chce na honěnou.
Na balvanu u jezirka
vyčkává skokan.
Slunce se sklání.
Stíny dál si hrají.
Slunce a vánek
jim dopřávají
Hmyzu rej odlesk křidel jak kapek rosy.
V jahodovem listí stíny si hrají.
Pavučinka jak napnutá struna.
Kruhy bodlákového chmýří plují jak koráb
vzdušný ,kotě sním
hrát chce na honěnou.
Na balvanu u jezirka
vyčkává skokan.
Slunce se sklání.
Stíny dál si hrají.
Slunce a vánek
jim dopřávají


Zanechává ve mně hrozně moc pocitů. Určitě se k ní ještě vrátím.


Naslouchat cizímu trapení.
Neodnese vlastní.
Pokut se neuklidí vlastní práh
snadno se ocitneme v pasti.
Neodnese vlastní.
Pokut se neuklidí vlastní práh
snadno se ocitneme v pasti.


Haiku je tathátá poezie. Tathátá je buddhistický výraz pro takovost. Pro svět jaký je bez příkras. Pro nevnímavého čtenáře může působit jako prostý popis, vnímavý čtenář v tom nachází kouzlo okamžiku. Haiku je maximálně konkrétní a vyhýbá se metaforám. Tvůj milující les je metaforou. Takže by to spíš mělo být něco jako popis lesa a ono lesní vyznání by nemělo být vyjádřené. Mělo by se odehrát ve čtenáři (v závislosti na jeho životní zkušenosti), bez toho že by jsi to vyslovila. V textu by měl být nápadný zlom (kireji). Co se týče počtu slabik, názory se různí. Jsou autoři kteří se ho pevně drží a autoři kteří poukazují na odlišnost japonštiny a jdou pouze po obsahu (free form), nejznámějším je Kerouac.


Kmotrov: nestačí dodržet počet slabik? Prosím o vysvětlení, jsem nováček:-)


Dandy: Utrpení dne, ehm...co když nese utrpení spíše noc? :-) Diskutabilní :-).