Jana Klimešová: bohužel, já i většina haikařů píšeme tento druh veršů v češtině, takže se řídíme českým slabikoslovím, ale přít se s tebou již nebudu, nebylo by to důstojné, neboť mi stačil ten tvůj příklad se "žbluňk". nejen, že jsi zvolila český překlad, ale navíc to byl zrovna překlad nejhorší možný a to sice absolutně volný. V japonštině pochopitelně slabiky sedí, jak je v textu názorně ukázáno. no nic, buď zdráva na těle i na duchu

aki, ali jsou trojslabiky, které se používají v haiku. To ty píšeš..u.li.ce jako tři a správně je dvě. Uli.ce. Možná jsi v haiku kovaný, ale mám školu od nejlepších básníků. V opačném případě , bych to haiku tady nedala. Řid se pravidly. Dvou a tří slabičné je správně do haiku. Jednoslabičné tam nepatří.

vychází z přirozeného rytmu japonského jazyka. Na rozdíl od přirozeného daktylotrochejského rytmu českého jazyka (střídání tří a dvou slabičných skupin s přízvukem zpravidla na první slabice) se v japonštině střídají nejčastěji pěti a sedmislabičné úseky.
Přečti si to znovu, co píšu nahoře. Je to vynato z pravidel haiku. Tak to jsi nějak špatně kovaný v haiku. Promin, ale ted jsi hodně lidí mystifikoval. Nemáš pravdu.

Psavec: WinePoet: Děkuji

Jana Klimešová: promiň, samozřejmě to vůbec není důležité (konec konců se na světě dějí větší hrůzy, než toto), ale v haiku jsem celkem kovaný, takže je lepší nechat se poučit, než si tvrdohlavě trvat na svém...nicméně pokud jsou pro tebe "aká" a "uli" jednoslabiky, tak to halt chytrému napověz, do...

vychází z přirozeného rytmu japonského jazyka. Na rozdíl od přirozeného daktylotrochejského rytmu českého jazyka (střídání tří a dvou slabičných skupin s přízvukem zpravidla na první slabice) se v japonštině střídají nejčastěji pěti a sedmislabičné úseky.

V žádném případě se nepíše o jedné slabice. To by si zasloužilo omluvu. že? .:-)

bazi: Nebudu se dohadovat, ale haiku se píše , tak jak jsem napsala. A tak ho dělám vždy a jsi první, který s tím nesouhlasí. Je mi líto.

Jana Klimešová: až na to, že slabiky jsou následující:

a-ká-to-vou-u-li-cí-šel...tedy 8, ale promiň, slabikovat jsme se učili na základce, na takové polopatické vysvětlování už nemám fakt sílu.

Mám s mezerníkem 5-7-5-
aká-to-vou-uli-cí-šel to je 6 + mezerník.
V haiku se slabiky počítají takto. Pouze souhlásky , ne samohlásky.

Jana Klimešová: tady máš vysvětlení té žáby, v japonštině jde pochopitelně o 5-7-5, i překlad je jiný, než máš ty, ale mrkni sama, uvidíš, že si to necucám z prstu:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Haiku

Jana Klimešová: nechápu...s tim mezerníkem, já mluvím o 5-7-5, ty máš 5-8-5. ale to já jen upozorňuji, autorka jseš ty a tudíž si můžeš psát jak chceš, na to já nemohu mít a ani nemám žádný vliv, jen je to pak fajn veršovánka, ale ne haiku

bazi: bazi: Tady je haiku od Bašóa. Tudíž mezerník jsem zapomněla dát. A poslední sloka také není 5 a přitom je to uznávaný básník. Tak sorry.

Prastarý rybník,
žába do něj skočí —
žbluňk!

bazi: Tak dobře. Dám tam mezerník a už je to v pořádku.

Lasak: nesouhlasím, po fórech s poezií se pohybuju už bratru přes jedenáct let a haiku většina z nás tvoří vždy v rozestavení pět obránců, sedm středopolařů a pět útočníků. Klimešová Jana tak ostatně učinila též ve svém haiku předposledním s názvem Skalka jen o pár cm níže pod tímto

bazi: až na to, že haiku má taková pravidla, že v češtině ani napsat nejde. Nemluvě o tom, že 5-7-5 je úplně stejně nepřenositelné pravidlo.

Bezva, životní kotrmelce.

Povedla se.

RathuVSoak: prej zajímavý...hihi. naopak naprosto běžná, všední záležitost od dob, co lidstvo lidstvem jest

Davová psychóza v praxi

zajímavé