Překvapivá, pěkná trofej/trochej... Trochu tápu ve verši ... slunce obdivuji západ...že by neobvyklá inverze?

Pěkné.

Pocitů mnoho vstávaji i ulehaji.
Pozadí jen zlehka měni svou tvár.
Pisek času tomu dává tvář.
Oceán může jen mlčet.
Nebo i řvát.
Kolébat mysl.

Dandy: Děkuji, i za zastavení se a zanechání pár řádků. Okvětní lístky jak slzy smutku, anebo květy co už neuvadnou ani přes slzy?

Moc pěkné,
Zraněný strom poští mýzu
Okvětní lístky jak slzy smutku
Květy by měly srdce rozhořet
ne ochořet

človiček: Je to přesně tak. Neustálí vývoj, poznávání, o(d)pouštění a nalézaní nového.

Děkuji.

Svět píchá pyšně pýchu lidí , splaskne pytel zpytování.

a ponaučení; mrdání je príma v každém věku, babča řádí s připínákem s a děda jí cumlá deku

Každý zrod potřebuje svůj vítr

A ta doba byla bezva.

To je moc hezké

Birtiri: tak to seš teda, holka, dost škodolibá!

Líbí

Psavec: Díky Milane! Já taky, i když jsem u něj byl jen 3x a ještě v minulém miléniu...:-D
Tohle a "Moře je má láska" je vlastně na pp věnováno Andrejce, té naší světoběžnici a královně sedmi moří.
Už mi chybí ta její vyprávění. Snad je ona i posádka Jane v pořádku. Měla se ozvat v září, ale asi někde pomáhají po těch zemětřeseních...:-D

Tak Tě chválm já a rád.

Moc hezká, moře mám rád.

Dobrý. :-)

pochválila bych tě a pogratulovala ti... kdybys nebyl můj brácha...;-)

človiček: Rozesmál jsi mě...jako odpovědi se mi vemlouvaly různé nesmysly ve stylu: Ještě ze mě občas spadne nějaká šiška...když je vláha, žiju... ale kdoví, jak by si čtenář pobral...takže pouze slušné děkuji;-)

jak kruté... ale zasmála jsem se!