

Já srdce své Ti dávno dál,
i tělo moje už Ti patří.
Duši si včera ďábel vzal,
dnes už se v pekle s čerty bratří.
i tělo moje už Ti patří.
Duši si včera ďábel vzal,
dnes už se v pekle s čerty bratří.


... ta nádherná dvojsmyslnost naší mateřštiny
https://www.wanganwarriors.com/weekend-wallpaper-dream-garage/
https://www.wanganwarriors.com/weekend-wallpaper-dream-garage/


Eleanthir: Kámoš vařil, měl to výborný, ale silný! V toboganu klečel? To jsi tpajzlik:-)?


Až jednou nebude tu kmen, paseka pyšnit bude se pařezem do něhož světlo života vepsalo svou kroniku v letopočtech. Kůra pod doteky života zjemní se v jemnou tkáň pletiva hvozdů,domovem to drozdů.


V pohledu plamenném samotného Antikrista,
byť doma zase spadla ta stará Windows Vista.
Jeho milá uhranula mou mysl dozajista.
Klepe na jeho vrátka jako nedobytný jehovista.
Rozsápala mu oděv i s jeho kůží,
s černými rohy a v sametovém prádle,
její ruka, jeho záda, podpis rudou tuží,
upsal ji svou duši, Ďáble.
Rozdrásala mu mysl a dostal husí kůži,
s černou duší už nevzhlédne se v zrcadle,
pergamen podepsán krvavou tuží,
jeho duše vypadá v zrcadle velmi ochable.
byť doma zase spadla ta stará Windows Vista.
Jeho milá uhranula mou mysl dozajista.
Klepe na jeho vrátka jako nedobytný jehovista.
Rozsápala mu oděv i s jeho kůží,
s černými rohy a v sametovém prádle,
její ruka, jeho záda, podpis rudou tuží,
upsal ji svou duši, Ďáble.
Rozdrásala mu mysl a dostal husí kůži,
s černou duší už nevzhlédne se v zrcadle,
pergamen podepsán krvavou tuží,
jeho duše vypadá v zrcadle velmi ochable.


Snad neurazí, když si dovolím to trochu rozšířit:
Starosti se kupí a lidé hloupí, na slovo jsou skoupí.
Rezignuji na výčitky, co ke mně za zlé druzí mají.
O klid mě stále loupí, kdy na druhou kolej přestoupí?
Trachtací velké pitky, co mají hloupí nejraději.
Moje fantazie medicínou mého života.
Jehož čas se kupí a neúprosně mihotá.
Moje fantazie alkoholem toho patriota.
Cesta domů klikatá a zapnutá na autopilota.
Před očima vidím mžitky.
Močí zalévám ty kytky.
Vyleju se u sámošky,
potom přespím u kámošky.
Starosti se kupí a lidé hloupí, na slovo jsou skoupí.
Rezignuji na výčitky, co ke mně za zlé druzí mají.
O klid mě stále loupí, kdy na druhou kolej přestoupí?
Trachtací velké pitky, co mají hloupí nejraději.
Moje fantazie medicínou mého života.
Jehož čas se kupí a neúprosně mihotá.
Moje fantazie alkoholem toho patriota.
Cesta domů klikatá a zapnutá na autopilota.
Před očima vidím mžitky.
Močí zalévám ty kytky.
Vyleju se u sámošky,
potom přespím u kámošky.


Eliot Maják: Dík! Občas musí člověk sáhnout po sebereflexi... :-P


Chtěl/a bych tomu rozumět, ale asi nerozumím, protože s metaforami si obvykle nevím rady a zde se mi ani nedaří rozpoznat, co by mohlo být metaforou a co ne, spíš jen, co doslovně nedává smysl. Jde-li však o popis rozpoložení duše, bude asi metaforou vše a o to je to pro mě beznadějnější. Alespoň téma je mi blízké.


Také jsem si to musel/a přečíst alespoň dvakrát, ale stálo mi to za to. To poselství je krásné. Škoda jen, že světelný smog mnohým ve městech tu možnost pozorovat hvězdy vzal. Teď mohu místo toho pozorovat stožár pouličního osvětlení, ale to rozhodně není ono. Dnes už je snazší raději přes den pozorovat mraky. Ale padající hvězdu (natož padající mrak) jsem na vlastní oči ještě neviděl/a.


človiček: hladit po kůře lépe než po letech, to ještě stojí a roste...i v mých kostech
Děkuji za krásný komentář.
Děkuji za krásný komentář.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
luci [17], smutnakurva [16], Španěl [16], mejem [15], Lusy [13], Vlčice Bella [5], Tereza [1], LameHand [1]» řekli o sobě
Dott řekla o štiler :Zvíře. Nechutnej, neotesanej, pologramotnej, nemuzikální, chlípnej, tupej, kosmickej vágus. Ale mám tě ráda!