

Všude lidé hvězd paměť mají. Po každý tě rozpoznají. Všem stejně srdce tluče, po doteku prahnou všechny ruce.


I ze stromů jsou orvaní vandráci. Táhne jim do větví však dělají si z toho legraci.


Lidé bez lásky nepřežívají. Jsou láskou a proto ji nedostávají. Náš problém je, že jí neumíme dávat a snadno jí přehlídneme, protože je naším odrazem a tak to zrcadlo nebereme vážně a hledáme cosi schované za jeho rámem. Marně a zbytečně dlouho.


Jednou možná budeš stát mezi podobnými lidmi a přesto nebudete v blázinci. Já potkávám odpovědi, ale otázka musí být emocí....jinak se odpověď snadno přehlídne. A tahle pošta má svůj čas.


Ayla: kdyby bylo všechno dokonalé, tak už tady nemusíme být... Díky za komentář...


Některé rýmy dle mého trošku kulhají. Ale prostředek pobavil :)


Tohle je pěkně nakročeno k popovému hity. Myšleno v dobrém.


Psavec: Díky, Milane! Je to taková odrhovačka a současně jedno z víkendových drabblátek na pp.:-)))


Psavec: Díky! Ta srdíčka dokreslují láskyplný vztah. Já sice chtěl původně dát vánoční růži, ale z mobilu to sem do galerie nejde vložit.:-)


V trápení čas běží stále pomaleji.
Minuty jako hodiny, dny jako roky.
Minuty jako hodiny, dny jako roky.