Co nám roste na louce.
přidáno 25.05.2022
hodnoceno 7
čteno 718(9)
posláno 0
Kouká koza na kozlíka,
copak je to za jedlíka,
vybírá si jetelíček,
nerad mění jídelníček.

Nejen jetel, jez i trávu,
vše nám slouží za potravu,
srha, jílek, psárky trochu,
máme vypást tuto plochu.

Jetel já mám nejraději,
jiné trávy neuspěji,
kostřava mi málo chutná,
pro žaludek je moc hutná.

Sedlák ten se tuze mračí,
jetel, už ti vážně stačí,
pýr a bojínek tě čeká,
proč tě tahle strava leká?

Kozlík frká, hlavou hází,
prý si jenom chutě zkazí,
jitrocel a mochnu husí,
jenom nerad dneska zkusí.
přidáno 26.05.2022 - 15:56
Paci: Díky.
přidáno 26.05.2022 - 12:13
roztomilá říkanka ;)
přidáno 25.05.2022 - 20:01
Dandy: Díkec, pane.
přidáno 25.05.2022 - 19:47
Moc pěkné.
I naše koza Amálka nebaštila vše.
A bylinky jsou moc fajn.
Teď černy bez,mata a med,bezva na pití
přidáno 25.05.2022 - 15:07
Gora: Koala: Díky za komentáře.
přidáno 25.05.2022 - 14:38
Pro tvou vtipnost a znalost lučních travin:-) mám obdiv...
přidáno 25.05.2022 - 14:29
Dobrý. Rozpomněl jsem si, že tyhle trávy a byliny jsem kdysi na zemědělský škole všechny znal...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mlsný kozel : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Směs dvojverší
Předchozí dílo autora : Pytláci

» narozeniny
forgotten [16], mademoisselle.kity [15], Dezzy [14], Passive_Aggressive [13], Pokojný poutník [10], Nemluv [4]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming