přidáno 14.09.2025
hodnoceno 1
čteno 13(1)
posláno 0
Až zlomí se tužka nad dopisem,
vítr odnese stránku s rukopisem,
adresa z mysli se vytratí,
koleje zarostlé zůstanou po trati,
tam někam ztratí se, co pouta mělo mít.

Tak se chtělo, ale prý bez citů se má žít.

Tužka zlomená,
prázdný stůl psací,
láska i pláč se vsákly do matrací.
Jaká je naděje,
co budoucnost skrývá?


O tom, co ztraceno, jen vítr zpívá
na stvoly suchých trav
v zarostlých kolejích,
co mělo citem být,
jen chtíč byl a hřích
přidáno 14.09.2025 - 10:10
líbí, nevzdávej se ideálů o lásce

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen tak 32 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Záchranná síť

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming