Až zlomí se tužka nad dopisem,
vítr odnese stránku s rukopisem,
adresa z mysli se vytratí,
koleje zarostlé zůstanou po trati,
tam někam ztratí se, co pouta mělo mít.
Tak se chtělo, ale prý bez citů se má žít.
Tužka zlomená,
prázdný stůl psací,
láska i pláč se vsákly do matrací.
Jaká je naděje,
co budoucnost skrývá?
O tom, co ztraceno, jen vítr zpívá
na stvoly suchých trav
v zarostlých kolejích,
co mělo citem být,
jen chtíč byl a hřích
vítr odnese stránku s rukopisem,
adresa z mysli se vytratí,
koleje zarostlé zůstanou po trati,
tam někam ztratí se, co pouta mělo mít.
Tak se chtělo, ale prý bez citů se má žít.
Tužka zlomená,
prázdný stůl psací,
láska i pláč se vsákly do matrací.
Jaká je naděje,
co budoucnost skrývá?
O tom, co ztraceno, jen vítr zpívá
na stvoly suchých trav
v zarostlých kolejích,
co mělo citem být,
jen chtíč byl a hřích
15.09.2025 23:11
Prý jen dva kýble máme
ten první v mládí rozcmrndáme
druhý rozkopnou nám naše paní
když lačně koukáme na tělo nahý.
To co na dně možná zbylo
už škrabat by Nás unavilo.
ten první v mládí rozcmrndáme
druhý rozkopnou nám naše paní
když lačně koukáme na tělo nahý.
To co na dně možná zbylo
už škrabat by Nás unavilo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.