Ještě furt můžou přijít

Sobeckou pravdou je
že svý schovky
se nevzdám
za nic na světě

1 2 3 leť

vítr
mlčení

1 2 3 teď

uklidňuju se tou hloubkou

1 2 3 leť

já chci jen mít klid
jít tam kde
ticho je neproniknutelnější
než mlha nad horským štítem

1 2 3 teď

tajná afirmace naopak
pro dny když ten tlak
nejde vydržet
kdy místo nekonečně bolestivých stahů potřebuju
už jen ničím nenarušitelnou vodorovnou linku

1 2 3 leť

kdo z nás nikdy neměl ten sen o létání

1 2 3 teď

ptáš se mě kdy naposled
a já neumím lhát
proto odpovídám semifunkční výhybkou:
“dávno”

1 2 3 leť

“… ale jemu bys to neudělala”

1 2 3 teď

klopím oči
nevím

1 2 3 leť

jestli slyším v tvým hlase
tečku
vykřičník
nebo otazník

1 2 3 teď

“Neudělala (?)”
odpovídám - vida
možná se přeci jen
ráda učím
novým věcem

1 2 3 leť

zakrýt
alespoň ty otazníky za větou
za kterou by nikdy
neměly být

1 2 3 teď

nezbývá než na krk pověsit cedulku
“neopravitelná závada”
1
2
3
.
.
.
______________________________________

“Já vím, že ne.”

1 2 3

“Neudělala.”
odpovídám - vida
možná se přeci jen
ráda učím
novým věcem

1 2 3

doplnit interpunkční znaménka
na správná místa
do správných vět

1 2 3

sundavám z krku cedulku
“neopravitelná závada”

1 2 3 - nádech

a schovávám ji
na horší časy

1 2 3 - výdech

ještě furt můžou přijít
horší časy