krok po kroku
 26.03.2026
1
159 (6)
0
A tak přišel.

Teplem pokrývající tělo,
z ničeho tvořené něco.

minulost s úsměvem přítomnosti

Přítomnost těl dvou,
však znávali se oklikou.
Místo těla viděl duši svlečenou,
jež v kabátku zklamání se krčí.
.
.
Hlouběji však křičí,
abys ji objal,
strachy zahnal a přítomností se stal.
Tak dívej se dál,
na mě,
jak na obraz malovaný,
už nemůžeme tvrdit,
že jsme zkrachovalí.
Po tom co skládáme si,
z rozbitých kousků,
nové věci.
Do něhy,
jsme zabalili,
kousky co nás rozložily,
špatné věci zahodili,
postupně se zahojili.
Aniž bychom věděli,
že jsme stejné věci hledali.


minulosti moje, přítomnost je tvoje
 01.04.2026 07:49
Slepovaním se neřesi nic rány zůstávaji stále.
Minulost je minulostí.
Přitomnost na každém znás.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.