Pěkná a mnoho starožitných dní je skvělá perlička.

Psavec: Diký

Karpatský: První dílko vyjadřuje rozklepané ruce notora, což bývám občas já. Někdy se ruce tak třesou, že toho frťana musím k ústům posouvat po stole, nejsem s to jej zvednout. Smutné haiku. Možná ho pochopí jen alkoholik :-) Ale původně jsem měl tohle dílko v této podobě:

Opilcovo ráno -
posouvám frťana
po stole k ústům.

Tahle je moc povedená.

Ač neveselé, hodně se mi líbí.

Už trénuji smuteční čardáš.

Dobrá s otazníkem nakonec.

Jasná trojka.

Gora: Děkuji, zvykám si sama na sebe. U těch starých věcí se mi tak třásl hlas, že ani nebylo možné je namluvit.Slzy i smích také proběhly. Je to velmi osvobozující.Zkusím si poslechnout někoho, kdo to dělá správně. Nějaký tip?!

Tohle je zdařilá "Tarzaní" báseň. Prima!

Tiež sa pridávam k tretiemu. Pri prvom mám dve verzie, buď je pisateľ v nonstope sám alebo s niekým, teda s inými smädnými ústami.

ukrytá v máku: Vďaka za tvoj pohľad. Nie som poľovník, skôr z pohodlnosti si začiatkom každej sezóny prekladám oblečenie tak, aby som ho mal viac po ruke.

Líbí se mi oblouk básně... originální představy.

Máš příjemný hlas. V recitování bych báseň nečetla však tak monotónně. Jinak dobré, další rozměr díla!

Nej pro mne také třetí!

Z té třetí jsem nadšená ;)

U mě to tedy hned evokovalo chystání se na čekanou do lesa :). Nejspíš proto, že jednoho myslivce doma mám :) :).
Líbí se mi velmi :)!

Je to něco velmi nenápadného, jako semínka, či stopy. A v textu to má neuvěřitelnou sílu :).
Výborné haiku :)!

zaseja: Psavec: Dandy: :), jsem potěšena vaším zastavením, děkuji :)!

Sasanka: děkuji :)