jo, to znám...muset se tvářit jako kamarád a tomu dole v duchu říkat Ani se nehni!

ze zhulení se nedá dostat, z toho se dá jen vyspat nebo promilovat...v tvém případě ovšem nevím :D

také cítím, když jdu městem, jako bych se na to díval v televizi

Milenky v bikinách, pouhé vzpomínky.

slečinky s košíčky naditými očekáváním...ach, být tak o pár let nerozvážnější, to by se to řádilo

líbí

Kdo volá, bude vyslyšen.

andrew_maxwell: Áno, môže ísť o jeden zo symptómov ale pri takomto ťažkom ochorení už ide o silnú psychózu, ktorá vytvára panický strach.
Ja skôr hovorím o takej neurotickej úzkosti, ktorú môže cítiť aj dieťa alebo hocikto z nás, napr. keď má človek zlé svedomie, môže mať pocit, že ho niekto "videl" alebo keď má človek zvláštne poruchy správania, môže sa cítiť skľučene v spoločnosti lebo je zvyknutý, že naňho ľudia reagujú s odporom. Sorry za esej.

Není to paranoidní schizofrenie, když pozorovaný i pozorující jsou tatáž osoba?

Aká hudba ťa inšpirovala ?

Sasanka: Díky. Budu rád za nápad čím to "jež" nahradit či obejít...

Děkuji

Povedená.

Proč orel a ne sup...

Jemné.

Z toho jež se mi ježí vlasy,ale jinak moc pěkná.

Hledač 01: Pokud je to tak, jsem rád! :-D
Porozhlédni se u mne, třeba tě ještě něco osloví...;-)

Ještě jednou: líbí se mi forma, zpracování i obsah. Ale hlavně - oslovuje...

Hezky zavoněla.

koiška: Díky za skvělý koment...