Růženec se jmény na krku nosí
muži co napichujíc na svůj gril
ženy kosí. Námořník se chlubí
obrázkem černošky, tu jsem měl.
Na jméno jsem už ale zapomněl.
Všichni mu věří ne že né, vždyť
kasá se v skalpové haleně.
A ženy pláčí, do výloh vstupují
na mužích skáčí. Děti bez otců
odkládají do bodláčí.
Korejské děvčátko draží se
jak prasátko v Číně.
Za tři táci! nebo chcete jiné?
Á pán rád mladší......(Slyšíte ten pláč)

Ano osudy jsou různé.
Někteří lidé se ani nekroutí
a vlastě jsou

Dandy: díky :)

Ano bez ní je tělo jak z olova.
Moc pěkně napsáno

život jako cesta k peklu...prý...pro mnoho z nás je peklem právě ten život

Sasanka: děkuji ;)

človiček: nejsem si jistý...rozhodl někdo někde a my dostali na výběr, někteří, nechat se zabít nebo k smrti vystrašit...skutečná volba byla o něčem jiném a jinde...je to vlastně jen demonstrace zrůdného systému farmabyznysu, který nejdříve lidi vystraší, pak je draze léčí, ale nikdy nevyléčí...člověk je jen číslo v evidenci, hlavička položky nákladů

Bavilo číst...

Psavec: Díky.

Zase ty :) Pěkná.

zaseja: Při Covidu jsme se všichni svým způsobem rozhodli. Sestřenice a nejen jí mi je líto.

:D ouuu :D

človiček: děkuju...psal jsem to krátce po tom, co umřela má milá sestřenice Jiřinka...umřela skoro před dvěma lety na Covid...manžel v pátek přišel ze školy, kde učil, v sobotu ji odvezla houkačka a v úterý zemřela na selhání srdce...nedostala žádnou šanci na rozhodnutí... :( Tak jsem to alespoň takto napravil...

Líbí

wojta: Psavec: Nine: človiček: Díky za zastavení...

Pobavily...

človiček: A ještě jenom tak pro zajímavost ten způsob spojování kovu je reálný postup. Říká se tomu "kovářské svařování". Dvě části se zahřejí na svářecí teplotu 1450°C, kdy je ocel bílá. V takovém stavu i někdy kus železa jiskří jak prskavka a bod tání železa je 1 538 °C. Takže to někdy skoro až kape ne jenom jiskří.

Normálně se v kovárně tluče do kovu, když je červený, oranžový až žlutý (krásně tvárný). Ale když je bílí (ještě vyšší teplota), tak se dají dva kusy spojit kladivem dohromady.

človiček: Ještě k té složitosti. Našrotil jsem kvůli tomu spousty detailů o středověku. Dokonce i recepty, fungování církve, papežské schizma, vojenskou taktiku i strategii. Inspiroval se různými událostmi napříč celím středověkem i začátkem novověku. Různé pověry, důvody pronásledování čarodějnic.

A protože je to fantazy vymyšlený svět, tak některé názvy a lokace aspoň přibližně odpovídají skutečnosti a jiné jsou naprosto vymyšlené. I samotný tvar kontinentu je jen podobný, ne stejný, takže existují zásadní rozdíly. Jádro příběhu je spíš dětské, ale vyprávěné dospělejším způsobem. Cílovka těch které to teoreticky spíše osloví je tak mezi 10 až 17 let. Je to jen předpoklad. A těm co znají Lolipopz bude dávat větší smysl.

Svoje si tam sice najdou i dospělí, ale ne tolik, možná hlavně detaily světa a jaký mají vliv na člověka, kulturu a společnost. Morální dilemata a další věci. Obsahuje i narážky na předchozí děj a tím děj prohlubuje, dovysvětluje aby detaily víc zapadali. Díky pomalejšímu ději mam prostor pro větší hloubku propracovanosti postav.

človiček: Máš pravdu příběhy jsou složité, aspoň někdy a tenhle obzvlášť. Tohle plánuju jako něco rozsáhlého, takže i děj je pomalejší, detailnější a budovaný postupně. Ani nevím, jestli to v takovém plánovaném rozsahu dokážu ukočírovat.

Naše zvířátka.