Jo, to není špatné. Kdopak jsou ti noční návštěvníci? Staří duchové, přebývají na onom místě již dávno před námi? Kdo ví.
Od kdy je La Veyova Satanská bible vázaná v kůži? Citoval jsi jí.
Je to fakt jako z Věřte nevěřte. Já bych si ty poslední otázky odpustil. Čtenáři dojde, co se asi stalo. Jen bych si zrovna s tímhle tématem moc nehrál. Pokud popisuješ nějaký obřad, tak ne doslova. Najde se dost hlupáků, co se ho pokusí napodobit. I jen z legrace. Následky mohou být zlé, jako se to už stalo.
Je to fakt jako z Věřte nevěřte. Já bych si ty poslední otázky odpustil. Čtenáři dojde, co se asi stalo. Jen bych si zrovna s tímhle tématem moc nehrál. Pokud popisuješ nějaký obřad, tak ne doslova. Najde se dost hlupáků, co se ho pokusí napodobit. I jen z legrace. Následky mohou být zlé, jako se to už stalo.
Dost pěkná mystická povídka. Jen bych ji trochu jinak stylizoval. Text působí jako monolit a to spoustu lisí odrazuje. Možná jsem jediný, kdo to dočetl do konce. Odděl přímou řeč. Když bude na samostatním řádku, text se nebzde tvářit tak sevřeně. Dál - udělej odstavce. To samé. Vypadá to pak lépe a dnešního líného čtenáře to tolik neodradí.
No, je to dost dobrá povídka. Překvapuje mě, že tu není žádný komentář. No jo, lidé se kouknou, je to dlouhé, tak ani nečtou (namáhá to mozek) a jdou dál.
Já zažil také jednou jednu divnou bouřku. Bylo to na vandru. Přišlo to bez výstrahy. Okolo nás to mlátilo, jako když se nás to snaží zasáhnout. Krčili jsem se pod skálou a ta chatla jednu ránu za druhou. Jednou do skály, podruhé vedle do pole, potřetí do lesa. Vše tak do sta metrů od nás a do kruhu. Staršný zážitek.
Já zažil také jednou jednu divnou bouřku. Bylo to na vandru. Přišlo to bez výstrahy. Okolo nás to mlátilo, jako když se nás to snaží zasáhnout. Krčili jsem se pod skálou a ta chatla jednu ránu za druhou. Jednou do skály, podruhé vedle do pole, potřetí do lesa. Vše tak do sta metrů od nás a do kruhu. Staršný zážitek.
S tím vařením je fakt vostrej. I prát se musel naučit:-)
Tý jo, úplně mi to připomíná takovou odlehčenou fixu :) musím si Tě pročíst ;)
to s tim prochazenim hlavou je genialni:) az moc klasicky:))
jojo. nemuset vysvetlovat. nektery pasaze mi byly tak duverne znamy:)
Hele, to je pěkný. Ženská rozebírá sama sebe. Ty stádia vývoje jejích pocitů a potřeb, jsou pěkně vystižená.
dekuju* vratili mi inspiraci:))
Možná by nebylo od věci to posobě přčíst. Je tam spousta chyb. Po slohové stránce to není zas tak špatné, jen by to mělo být více rozvedené. Pointa příběhu je jen naznačená.
No, přijde mi to takové lehce neukončené. Ta poslední věta by asi chtěla opravit. Teď je na otázka??
Aha, tak při čtení díla mě to taky nenapadlo...protože ty jo...tohle jsem si užila...dokázala si to napsat prostě super - žádný klišé :-)
vidim deti s ploutvema placat se v louzi....
v my hlave-pekna fotka
v my hlave-pekna fotka
to co mas v anotaci..to je presne muj styl..a to me bavi...
bavis me...latentni milenka...
bavis me...latentni milenka...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [18], Marthani [15], MysHack [13], senpai [13], problafak123 [8], Monsealla [7], Žrec ze zeleného lesa [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

