TVOJE ticho
zdeformovalo moji jistotu
a zničilo hlas


NAŠE ticho
pak už zničilo všechno, co bylo


a mně zbyly jen kousky z nás

to je tak... VÝSTIŽNÉ... žiaľ

je mi to ľúto, Liz

puero: děkuju, snad jedna z prvních "kritik" ke mně puero;) jsem poctěna;)

nevěřím na peklo...jenom na nebe!;)

a proč by někdo nemohl kritizovat? a proč by to nemohl říct, vždyť to k tomu všemu tady patří ne?

jinak tohle pro mě byl náraz - do černého - ano - jdu si spočítat planetky a nějakou z nich nadobro vyřadit;)

Bambulka: přesto za něj děkuju;)

... slova došla ...
TVOJE ticho
zdeformovalo moji jistotu
a zničilo hlas

tohle prostě ani nepotřebuje komentář ...
skvělý, Liz

výborné dílko :-) jednoduché a přitom nevšední a výstižné

Krásně jsi to napsala. :-)

Je hluboká pravda, že když chybí zdraví, jsou všechny ostatní problémy okolo jen žabomyšími válkami. Ale já věřím i na jedno tvrzení, a to , že naděje umírá vždycky až poslední. Třeba i v Tvém případě ještě nějaká je, nebo se stane nějaký zázrak. Je dobré, že nepropadáš zoufalství. Pokud píšeš ve svém komentáři, že už nebojuješ, není to pravda. Právě to, že dokážeš vypsat takto vážné věci, je Tvůj boj. A přiznej se - v duchu určitě doufáš, že to všechno ještě dobře skončí. Přeji Ti hodně sil, a jak napsal Lukio, hodně procházek v dešti a úsměvů, protože s úsměvem jde všechno líp.

To je ale smutná báseňka. Přeji Ti, aby ses přestala trápit a začala psát něco veselejšího. Jinak to jako vždy nemá chybu.

Zvláštně krásný.
:)

nostalgik: Ani přísný Kozoroh, a ani milý Rak,
počítám na kuličkách růžence...
ach ano, byl... ve znamení Blížence,
žádná shoda, je to tak.:-)

nevlídně zní v lásce slovo "DOST"
a smutek nosívá si na záložce
zavřel knihu nerozhodný host,
ve znamení Raka nebo Kozorožce?

ztrácí se ošumělá ctižádost
s rozpaky matných hvězd na výložce,
jen smutek zůstal, to pro radost
potřetí úspěšné astroložce
***

k zamyšlení...líbí se mi :)

Třeba si to ani neuvědomuješ, ale ta SPONTANEITA tvoje dílo dělá dílem.

Budu přemýšlet o tom kolotoči šutrů. Mno, možná ti tenhle výraz ukradu a použiju a budu dělat, že je můj. :-) (Mimochodem, napsal jsi tomu Puerovi?)

Vskutku povedené, Lizzzie. Rozepnutý vesmír na dotyk, metaforičtí pošťáci, dlouhověcí provazochodci.....používáš tahle spojení abys učinila slova básně ještě křehčí a pocitovější. To se mi líbí. Jo.

Možná je to tou melancholickou hudbou, co jsem si pustil, možná jsem sám dneska dost melancholický.... ale nějak mě tahle básnička sladce uchlácholila. Má v sobě zakódovaný tajemný symbolismus. A není třeba ji nějak vysvětlovat. Dívat se - spát; spát - snít; dívat se a snít a přitom si plést co je co...to má hodně do sebe a nejspíš to ani nebyl účel.

Oproti té tvé předchozí básničce (kterou jsem teda nekomentoval, protože je tam hromada chyb a ani příběh není kdoví co) je tahle mnohem dál. Je rafinovanější a má v sobě skrytou takovou lehkou mystičnost.

Chronoss: díky moc za komentář a za rady...vlastně ta básička vznikla ze zklámání z takový platonický lásky ale jinak to neni úplně podle skutečnosti...

Tý jo ... začíná to mít teda grády :-) Jak "upíří historky" doteď nebyly můj "šálek čaje", tak ráda konstatuji, že tohle se Ti fakt daří psát poutavě

veronika: díky moc..