To je panečku pohádka.

To je zajímavá myšlenka jestli se nevyplatí hledat zkratku ke štěstí. Mnozí by asi nesouhlasili. člověk občas dědí, loupí, najde poklad, bohatě se ožení, tyhle zkratky za štěstím jsou možná pochybné, ale kdo zaručí, že ta delší cesta vede ke štěstí? Co když nevede?
No a potom je jeden druh štěstí, které se samo nabízí a kdo si všímá, ten ho najde. To je ta jesenná krása spadlých listí - krásně to voní ve vzduchu, když zapá slunce, nebo když se ty kupy pak pálí a člověka obklopí ten tustý dým.
Takže pokud bloudíš po světě a hledáš ráj, asi se musíš jen jinak dívat. Vyčistit si ty červené brýle a ráj si uvědomit, ne ho nutně prožít, vymačkat z něj to rajské, ale uvědomit si ho. Teď na podzim to jde obzvlášť dobře. Minulý týden jsem si tohle rajské uvědomování prožil v Kelčově. Kelčov je podle dnešních měřítek jednou z nejzapadlejších děr severozápadního Slovenska, leží hned u hranic v údolí hor, které krájí potůček. Ale to že se tam zastavil čas, nebo alespoň tam zcela citelně tekl pomaleji, než kdekoli jinde, nikdo z místních lidí nepociťoval. Ty krávy co se tam na skotnicích pásly se tam možná pásly už sto tisíc let. Pořád stejně mlely hubou a žvýkaly tu samou trávu, staré babky se potkávaly na cintoríně - a to mi někdy vysvětli, proč Slováci staví svoje hřbitovy ve strmých kopcích? Když pak zafouká vítr, mají ty hroby dole nejvíce věnců - a z rozhlasu tam hrají za pěkného počasí lidovky na přání (tohle se už v česku skoro nevidí. Alespoň já neznám takovou vesnici, kde by ještě fungoval rozhlas a někdo ho poslouchal.) V zimě tam vezmu malovátka a namaluju tu vesnici na obraz. Člověk vyleze z kostela, udělá dva kroky přes cestu a je v hospodě. Nádhera! A to je ráj, kterého si člověk projíždějící sotva všimne. Ráj je tu kolem dokola a my ho musíme se naučit vnímat. Netřeba bloudit, jen otevřít oči.

úžasné, až ve mě nějak hrklo (jako pozitivně :) )... jsem nějaká citlivka v poslední době :)

našlapané, ale to postkoitalní to úplně zadrhlo :) ale pak už zas super

já na gympl chtěl vždycky chodit, páč tam byli kámoši. nikdy mě ani nenapadlo tam nejít, že bych bulal nebo tak. pro mě bylo vždycky lepší přetrpět ukrutně nudnou hodinu němčiny, abych se pak deset minut o přestávce mohl předvádět před holkama nebo vymýšlet blbosti se synkama. myslím, že o tom je hlavně střední a základka, poznat lidi. je pak blbé, když i ti lidi jsou napytel.

jinak queen, bowie, laky a nálepky jsou fajn. aby ne, navíc v tvém podání :)

Pěkné...mládí má na to ještě čas...

krásna!

ďakujem všetkým :)

Krásná báseň.

tak krásně poetická. moc se ti povedla :o)!

Mě se to líbí, krátké, jednoduché a dovedu si ten pocit představit.
Já nevidím důvod, proč nezkusit psát i anglicky. Čeština je samozřejmě čeština, ale ani jiné jazyky bych v psaní nezavrhovala. Je to skvělý způsob, jak si procvičit angličtinu a rozšířit si slovní zásobu. :-)

Je to zajímavé, ale nějakým způsobem se mi líbí.
Pokud píšeš anglicky, klidně piš dál, protože i ta angličtina má něco do sebe i když není lehké hledat rýmy. Vím o tom své.

Huge like.

Ta kresbička je úžasná! Samotná básnička už mě tak nezaujala, nejspíš proto, že je tam tak velká snaha o rýmy.
Zaměření dílka se mi však líbí :-)

prostějanek: děkuju:)

Nikytu: díky moc :)

Veľmi pekné :)

Děkuji:-)

Líbí se mi, zvláště druhá sloka je povedená. :-)

Básnička se mi líbí, ty pocity jsou hezky vyjádřené. Taky se mi líbí, že je to v angličtině, je jiná než čeština a tak je to pro psaní příjemné zpestření. Myslím, že si od tebe ještě určitě něco přečtu. ;-)