No, je pravda, že to píšu ve Wordu. Vzniká to celkem rychle a moc to neupravuji. Neplánuji nic bořit ani zkoušet něco bořit, co je již zbořené.
Spíš mě zajímá, jak to působí na druhé. Jestli to minimálně jednoho člověka zaujme a vyvolá hlubší emoce. Pak můžu i dotvořit konečnou podobu celé písně. Na hudební styl, v jakém to nakonec bude, je ještě čas.

puero: Nevadí. Jsem ráda za každý komentář a každý názor, protože to znamená, že se lidé nad mýma dílkama zastavili a popřemýšleli o nich. A to mi bohatě stačí.
Tuto miniaturu jsem nepsala proto, abych předvedla jak umím psát. Napsala jsem ji proto, protože mi tyto věty ležely už dlouho v hlavě a já už se o ně potřebovala s někým podělit. A tady na psancích mám pocit, že mě alespoň někdo "poslouchá" ....

díky, díky, díky =)

Nu, je to tedy píseň? A v jakém stylu?

Mimochodem ten styl...jak neformální! Vsadil bych se, že píšeš své básně ve Wordu, že máš vlastní počítačový notýsek plný básniček a písní a ta blbá funkce s velkými písmeny na začátku řádku, kterou člověk zruší a ona se vždycky vrátí (jako mobilní operátoři) ti přišla celkem vhod, hm?

Nebo je to schválně a pokoušíš se zbořit dávno zbořené mýty o struktuře a formě a úpravnosti poezie? Jsi taky Walrus? Jako byl Lennon?

voní;)

Promiň, ale já pochlebovat nebudu. Evidentně jsi to nepsala proto, abys předvedla, jak skvěle umíš psát. Viď?

komentáře typu "nevím o čem je" jsou někdy docela hloupé. Důležité je co při básni člověk cítí, na co mít včechno jak na stříbrném podnose? Tvá báseň mě moc oslovila a ta láska z ní přímo čiší. Je mi to blízké.

hodne dobree

Pěkné :-)

Budeš velet? Život je boj, tak ahoj

http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=o-tT62bpYlU

Tak tahle píseň se k tomu hodí, nebojte se jí:-)

ne mrož. walrus. :-)

puero: Mrož?

Ayla: díky...hloupá chyba..:-) asi máš pravdu, ale poslední dobou píšu básničky spíš jako sebevyjádření a sebevyřádění, jestli se to dá nějak takhle popsat...takže co mě napadne, to napíšu a úplně tak se tím nezabývám,díky za komentář :-)

bravó!

zajímavá diskuze. Mám jen jednu drobnou noticku k tomu, že géniové se rodí a zločinci vychovávají. V Americe byl potrat povolen v polovině minulého století a v následnosti začala klesat kriminalita. Můžete sice argumentovat, že to spolu nemusí souviset a tak dále. Nicméně je faktem, že tento pokles byl v různých státech fázově posunutý v závislosti na tom, jak se postupně legislativa uvolňovala. Empiricky je tedy opravdu potvrzené, že uzákonění potratů snižuje kriminalitu a tedy dítě, které by šlo na potrat je částečně předurčeno k cestě zločinu. Samozřejmě, že tak nemusí skončit.
Co tím chci říct je, že rodiče se rozhodnou pro potrat z určitého důvodu. Spokojená žena nebude chtít potratit. A to se podepíše jak na výchově dítěte, tak na něm samotném...

Všeho s mírou. Důležité je, aby na počátku byli oba dva pro to, aby měli dítě. Pokud jeden z nich pochybuje, nemá to cenu. Oba dva musí přijmout zodpovědnost, ať se děje, co se děje. O to děcko se musí v budoucnu postarat oba dva. Jinak tomu děcku zkazí celý život..

Melisa: Dík za komentář.
Život je opravdu někdy zvláštní. Někdy se prostě jenom blbě rozdají karty, a Ty s nimi musíš hrát jak jen to jde.
Povedlo se mi tento příběh vydat i knižně. Pokud by jsi měla zájem, najdeš ho na www.knihovnicka.cz
Přji Ti aby Tě potkalo co nejvíce štěstí a hodných lidí okolo sebe.
tami

Moc se mi líbí ten nápad. Přirovnat lásku k cigaretě, to by mě nenapadlo, ale jak vidím, jde do. :-)

Tami.... já ani nevím co říct.... život je zvláštní spletice událostí a všechny spolu nějak souvisí... děkuji ti za tento příběh, který jsem očima přímo hltala a v myšlenkách ho prožívala také..... díky...