Krásný dílko!
Je úžasný, jak dovedeš vyjádřit city, a konec, ten je vůbec nejlepší. Někdy mi přijde líto, že už se tu neboduje... ;-)

milancholik: Čím víc toho od tebe čtu, tím jsem si víc jistá, že nezůstaneš - nemůžeš ;-)

Leslie: To jsem rád... Děkuju za komentář.

ARA: Děkuji, to byl záměr.

Super, super! Jak jen to děláš? :-)

Ano! :-) Zahřála.

...obtáhneš křídou
dvě stejné hladiny touhy ve spojitých nádobách. -> Tohle se mi líbí nejvíc.

Něčím mě dostala, ještě nad ní asi popřemýšlím. :-)

Neblázni! Představ si třeba, jak pracně píší dislektici. A mohou být i geniální. Eliška ti dobře radí s tím programem na kontrolu pravopisu. Člověk se ne vždy dobře soustředí a pak chybuje. Já ten program používám taky a někdy jsem překvapen. I já někdy napíšu hrubku. :-)

Yana: děkuju

víš co Tajemný, líbí se mi to, líbí se mi jak se vyjadřuješ a ještě se budeš určitě zdokonalovat a inspirace bude celý život, tak hlavně piš, a přeju ti dostatek motivace

Vida, čtu to až teď, staré dílo a pořád je jakési silné. Ten začátek mi zněl jako z filmu pro pamětníky. Proč? ....á nojo, připomínalo mi to Slunečnici od Zemnákové? Tak jako slunečnice každým dnem otáčím se za Sluncem.

líbí

Děkuju děkuju děkuju! Neskutečná vzpruha po více než roce nepsaní...

Mně se líbí první dvě sloky. Té třetí se snažím porozumět.

Stůj si dál a neochvějně za tím, že básně být spisovné nemusejí. Není to však nijak statečný nebo avantgardní postoj, neboť opak tu ani nikdo netvrdí. Myslím, že to bylo v jednom satirickém textu bratří Jůstů: "... a když se stane chyba, je někdy lepší chybu nechat být a změnit vše ostatní tak, aby se původní chyba jevila jako klad." Takovým způsobem se dá dosáhnout toho, že se celek stane konzistentním a sourodým, souladným. V textu tak dojde k jistému přeladění celku. Za určitých okolností by takové přeladění mohlo způsobit i značný pokles, třeba i mrzký. Proto je někdy výhodnější i snazší změnit to, co z celku trčí jako vidle z peřiny. Tou peřinou se mi tu jeví být ten příjemný odkaz na Sládkovu báseň. Nejde o to, že by ty vidle ve Sládkově studánce vadily, protože si každý může tu jeho báseň přečíst bez zbytečných rušivých vlivů. Ale možná to škodí tomu tvému textu. Neboť z něho, až na tu chybnou vazbu, není zřejmé, že je specificky kolorován způsobem mluvy vžitém tam, jak žijí Kubajzovi. Cílené provokace bývají velmi osvěžující. Pokud je zřejmé, co je cílem takové provokace, a to především tehdy, má-li taková provokace i pozitivní cíl.
Zkusím uvést příklad. Kdybys trávil večer v noblesní restauraci, choval se dle vší etikety, správně používal všechno to rozmanité náčiní na všeliké pokrmy, nebyl bys pochopen, kdybys náhle vylovil z kapsy dřevěnou lžíci po dědovi a začal dlabat jeden z chodů tak, jak je zvykem jíst rýži v hostinci u Kubajzů. Někdy prostě i pozitivní patriotismus smí odpočívat a je to tak lepší.

Výborná...

taron: dekuju, vlastne je to o dlouhem a vasnivem milovani, pohled do oci je absolutni blizkost .....

Omlouvám se za chyby,psal jsem poněkud ve spěchu a taron dřív bylo vše jiné... dřív...
A pokud se moje tvorba nelíbí přrstanu i psát, dnes už své další dílo dávat radši nebudu.... omlouvám se a přeji hezký zbytek dne

já bych tu jedničku ještě podtrhl :)

No piš barde střádej, ale první tu básničku pořádně přečti nahlas sám sobě. Pak uslyšíš ty nedostatky co tam jsou... Způsobila - utopila, Nemůžeš - nepomůžeš, hlas - chlast... to jsou rýmy jako by je psal ruskej alkoholik. A metrum tam není. A k verši začínám být pod vodou... normálně to nepíšu ale tady to napíšu - OMFG! HAUGH!