O.F.
přidáno 28.11.2011
hodnoceno 3
čteno 1392(25)
posláno 0
Někde na hranici reality
češu Ti řasy
chtějíc je vytrhat
/ať si už nemůžeš nic přát/
a nejspíš i sníst
/jako špagety/
*
A taky Tě možná miluju.
/jen o tom ještě nechci vědět/

*


Ustříhnu si svět
co na dlaních Ti visí
/říkáš mu Můj/
a vezmu si ho k sobě.
Rozdrolim ho po tom svym.
/prsty, kterejma jsem před chvíli držela Tvý tváře/
A drobky Tvýho Světa budu vrstvit do výšky
protože ten můj je menší
než byl ten Tvůj..
/aby se mi tam celej vešel/

Zuj si boty a skoč!


*

Našla jsem Tvý jméno
/který jsem Ti před rokem ztratila/
a nacpu si ho do pusy.


Smím křičet, když spíš?..
přidáno 29.11.2011 - 11:57
pekná, krehká...
přidáno 29.11.2011 - 08:14
Mě je ještě bližší..
Klidně křič. Jen o tom ještě nechci vědět.
přidáno 29.11.2011 - 01:15
tvoje poezie je mi prostě blízká :o).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Někde.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sežerou Tě..
Předchozí dílo autora : Padáme..

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku