|
Další dílko do snáře...
|
Z očí stržená bolest,
bolí nedozralou vášní.
Přítelem je ti jen pelest,
je krásné, když se člověk zasní...
V noci se i světlo bojí vycházet,
snad aby neprobudilo zášť.
Vyházet myšlenky, to jde však nesnaze,
jenže každá se ukrývá zvlášť.
Nanicovatý zdá se objem světa,
když do spánku upadáš,
V rukou Boha, jsi jen sketa,
když se mu z nich vykrádáš.
bolí nedozralou vášní.
Přítelem je ti jen pelest,
je krásné, když se člověk zasní...
V noci se i světlo bojí vycházet,
snad aby neprobudilo zášť.
Vyházet myšlenky, to jde však nesnaze,
jenže každá se ukrývá zvlášť.
Nanicovatý zdá se objem světa,
když do spánku upadáš,
V rukou Boha, jsi jen sketa,
když se mu z nich vykrádáš.
Ze sbírky: Snář
28.11.2011 22:11
Yasmin
hmmm (takové to uznalé protáhlé hmmm). tak tahle ale vůbec není špatná, právě naopak..! super! ;o)
27.11.2011 22:31
Nemělo by v sedmém verši být ... bylo by na snadě...? Nevím, možná je to blbost, co říkám, ale zdá se mi to tak správně :=).
27.11.2011 10:52
Uf, úžasná, četla jsem ji jedním dechem....moudrá....u tebe velmi zajímavé, hi,hi,hi....(musím tě nějak nasrat)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.