

Druhá půlka se mi líbí,mno hlavně to s tou ulicí a tak ;)


Gora: Jádrem díla je scéna před očima, scéna (shluk aktivit) a scéna (divadla jako místo) a tato scéna vzniká jako dojem před očima mne jako člověka, stojícího v starém opuštěném divadle. Scéna vybuchující v mojí fantazii z příčiny silných dojmů toho místa, z představ, jak toto místo žilo, když ještě žilo, protože osudy lidí, v tomto prostoru působících se vpily do podlahy, do rekvizit, poletují ve vzduchu s částečkami prachu a padají mi do vlasů, odkud je smetávám a vidím a vidím a vidím. A protože jsem chtěl, abyste je viděla taky, snahy blech z koberců, závěsů a ubrusů krachly, snahy o život, o divoké sssání, protože není už koho sát, blobotop je ta divná věc, co leží tamhle, nevím, jak se jí říká ale jméno dostat musela a tamhleta, ten stroj v rohu s pedály, rozhrkaný, vrzající, skučící, to je přece hrkošlap, neznáte, Rozhodně jste neměla býti šokována, takovou prvoplánovou akci ode mě už příště nečekejte, prosím. Dojem z věci, citoslovní vyjádření podoby věci či její činnosti, to ano. Děkuji.


Ten konec mě mrzí. Všechno krásný, i ten konec jakože ta slova, ale celou dobu se to tak pěkně rýmuje, jede mi to pěkně po těch verších a pak se to najednou nerýmuje a ještě nevím, kdo nebo co je zlomený. Celkovej pocit ovšem super, krásný obrazy, krásná slova, a ještě tak akorát úsporně


ukrytá v máku: Díky za projevení příznivého názoru. Potěšil.


andrew_maxwell: Děkuji za názor,jen mi ta slova vždy prolétnou jen tak hlavou,nikdy nad nimi nebádám.A jen zlomek jich sem tam napíši.
Chtělobyto odbornej dozor.
Skřivan mi vyletl z dlaně.
V áleji zapěl panně.
Vitr ji odkudsi přival.
Chvělsse jako ten skřivan.
Růžmi vykvetla v líci.
Zmyzela než jsem stihl
co řici.
Jen to stvořeni malé
pělo ve svě výšině stále.
Možná až zitra vstanu
v áleji spatřím zas
pannu.
Chtělobyto odbornej dozor.
Skřivan mi vyletl z dlaně.
V áleji zapěl panně.
Vitr ji odkudsi přival.
Chvělsse jako ten skřivan.
Růžmi vykvetla v líci.
Zmyzela než jsem stihl
co řici.
Jen to stvořeni malé
pělo ve svě výšině stále.
Možná až zitra vstanu
v áleji spatřím zas
pannu.


ukrytá v máku: Díky. Koala potěšen...


Gora: Díky. Koala se tetelí radostí...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Blanka» narozeniny
Tyrkenit [17], dengu [4], Vanessa J. [4]» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.