15.07.2023
4
Na vršku trůny z písku.
Pod horou hustá vřava.
Bouřný houf pne se v trysku.
Hrom zahřměl dle práva:
„De jure casus belli.“

V srdci úzkost a zmatek
Osud v rukou milionu.
Znaven boji dám si svátek
Utíkám, zalit do betonu.
Před sebou i před druhýma.
 16.07.2023 05:20
Sasanka: Přesně si to trefila báseň měla být původně skutečně o dvě sloky delší, ale nakonec jsem ji říznul s tím, že jsem si řekl, že by nebylo špatné je použit spíš v něčem dalším :D
 16.07.2023 05:03
denisa: Jj myslím, že je má jednou za čas každý :D Občas je toho neštěstí holt příliš, ale vždycky se najde důvod zůstat :D
 15.07.2023 23:35
Je tam vše a přece mi tam něco chybí. Určitě zaujala.
 15.07.2023 16:30
 denisa
utíkám, zalit do betonu. Hm, to je ta tíha ..nějak je mi to povědomé tyhle dezerterské pocity.)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.