Erik1131: Děkuji, ikdyž si osobně myslím, že mi dochází inspirace posledními dny, ale kdykoliv se dostanu do nějaké nálady, vypadne z ní báseň.)
Tak , teď jsem z toho už úplný jelen :)
Chápu to tak..hm...srdce během života...v čekárně - pořád čekáme na všechno - je rozbíjeno bolestí a zase opravováno ( zhojeno) viditelnou páskou...ale ty jizvy jsou viditelné a rychle i rozbolí...stačí vzpomínka.
Hledat smysl života a čekat v čekárně života ( na vše v životě ) je třeba uměti ? Ale to já neumím.....neumím to , jen lepím srdce páskou a každý to vidí hned....mám tam pár velikých jizev...dvě obrovské a jednu menší, ale i ta je veliká..málo malých( prakticky skoro žádné) a ty veliké pořád krvácí..stači trošku , trošku ťuknout a už se zase musí bolestivě hojit....a dlouho..jak zahojit velkou ránu ? Jak ?
Už zase fňukám...hm...díky Maky za trpělivost...zvládnu to, rány na těle se hojí daleko dříve, než rány na duši...ty bolí a mokvají kolikrát celý život :)) Zvládnu to :) Díky, šamanko !!
Umřeli mi tři lidé , velmi blízcí, během dvou let..nemůžu se z toho doteď vzpamatovat..pořád to bolí, je to už 11 let co jsem dospěla..11 let , kdy se mi navždy zavřely brány dětství...úplně navždy..., dětsví skončilo s jejich smrtí :) Oni byli mé krásné dětství...a to bolavé dětství žije dál.....pořád dála nastal čas se s tím vyrovnat a začít zase bojovat a neutíkat....
Chápu to tak..hm...srdce během života...v čekárně - pořád čekáme na všechno - je rozbíjeno bolestí a zase opravováno ( zhojeno) viditelnou páskou...ale ty jizvy jsou viditelné a rychle i rozbolí...stačí vzpomínka.
Hledat smysl života a čekat v čekárně života ( na vše v životě ) je třeba uměti ? Ale to já neumím.....neumím to , jen lepím srdce páskou a každý to vidí hned....mám tam pár velikých jizev...dvě obrovské a jednu menší, ale i ta je veliká..málo malých( prakticky skoro žádné) a ty veliké pořád krvácí..stači trošku , trošku ťuknout a už se zase musí bolestivě hojit....a dlouho..jak zahojit velkou ránu ? Jak ?
Už zase fňukám...hm...díky Maky za trpělivost...zvládnu to, rány na těle se hojí daleko dříve, než rány na duši...ty bolí a mokvají kolikrát celý život :)) Zvládnu to :) Díky, šamanko !!
Umřeli mi tři lidé , velmi blízcí, během dvou let..nemůžu se z toho doteď vzpamatovat..pořád to bolí, je to už 11 let co jsem dospěla..11 let , kdy se mi navždy zavřely brány dětství...úplně navždy..., dětsví skončilo s jejich smrtí :) Oni byli mé krásné dětství...a to bolavé dětství žije dál.....pořád dála nastal čas se s tím vyrovnat a začít zase bojovat a neutíkat....
Koukám že ti nejerudovanější promluvili - ted trochu lidskosti - mě se velmi líbí
Jo, ted to dava smysl. Dik. Vlastne to jsou uplne normalni pocity - nevedet co, ale presto to chcit, nevedet proc, a presto se bat ... :)
Ellie: Adéla:
díky holky :) je tam toho uchyceno spousty společného pro široký počet populace :)
díky holky :) je tam toho uchyceno spousty společného pro široký počet populace :)
puero:
ano...tam dole, na Jihu - je cosi v předstihu :)
ano...tam dole, na Jihu - je cosi v předstihu :)
No ovšem. Moravanka. (Puero je taky Moravák ;-) )
To je v genech. Asi z jihu co? Nebo se mýlím?
To je v genech. Asi z jihu co? Nebo se mýlím?
puero:
..vlastně právě to atypické složení je můj styl :)
jsem z Moravy -senzibilni dívka -dle taron šamánka...ano, fatálno je moje :)
..vlastně právě to atypické složení je můj styl :)
jsem z Moravy -senzibilni dívka -dle taron šamánka...ano, fatálno je moje :)
taron:
možná trochu ano, jsem dost senzibilni člověk...
Dá se říct milá taron, že mě chápeš velice dobře :)
Je složité toto dílo a vyjádřit celkovou myšlenku není snadné a snad i proti pravidlům... Dám ti tedy indicie..
: čekárna - život (buď čekáme, nebo nečekáme, při přehrávání cest ke třpytu vedoucích, s číslem v kapse, se vracíme a odcházíme)
: izolepa (viditelná pomoc proto, že čím více člověk toto srdce lepí, ubývá na plnosti, kráse a třpytu - potom i v čekárně si připadá jako by si šlo spíše pro pomoc, nez-li uhlazení stávající krásy)
: rezervuje místo právě těmto srdcim - kteří ani nevědí na co čekají, neboť cesty, i izolepa, i čekání je z čekárny morálně vyhání..
: potom tedy návštěvy koho? Čeho?
Taron, v odlesku myšlenky,
až tam, za oponou.. Kam ani křišťálová srdce jít nedovedou,
Tam skrývá se TO, jež nachází kdo nehledá,
jež zanechá, kdo neztrácí,
špatně popsat TO -co duše vyvrací..
Ty to znáš,
jistě Z paměti,
hledat a čekat,
je třeba uměti..
Jako ta srdce, vlastně každý z nás,
v odlesku myšlenky, ztrácí čas..
možná trochu ano, jsem dost senzibilni člověk...
Dá se říct milá taron, že mě chápeš velice dobře :)
Je složité toto dílo a vyjádřit celkovou myšlenku není snadné a snad i proti pravidlům... Dám ti tedy indicie..
: čekárna - život (buď čekáme, nebo nečekáme, při přehrávání cest ke třpytu vedoucích, s číslem v kapse, se vracíme a odcházíme)
: izolepa (viditelná pomoc proto, že čím více člověk toto srdce lepí, ubývá na plnosti, kráse a třpytu - potom i v čekárně si připadá jako by si šlo spíše pro pomoc, nez-li uhlazení stávající krásy)
: rezervuje místo právě těmto srdcim - kteří ani nevědí na co čekají, neboť cesty, i izolepa, i čekání je z čekárny morálně vyhání..
: potom tedy návštěvy koho? Čeho?
Taron, v odlesku myšlenky,
až tam, za oponou.. Kam ani křišťálová srdce jít nedovedou,
Tam skrývá se TO, jež nachází kdo nehledá,
jež zanechá, kdo neztrácí,
špatně popsat TO -co duše vyvrací..
Ty to znáš,
jistě Z paměti,
hledat a čekat,
je třeba uměti..
Jako ta srdce, vlastně každý z nás,
v odlesku myšlenky, ztrácí čas..
další povedená
umíš kombinovat slovní výrazy s jistou ladností, která je dobře stravitelná
umíš kombinovat slovní výrazy s jistou ladností, která je dobře stravitelná

