|
čas pro (ne)klid duše
 22.03.2012 4 1000(8) 0 |
Kouzelný okamžik klepe na okna rám
Hladina nepřiznává úsměvům tvář
vzpomínám na střapeček vlásků
na tanec v šeru pokoje
krásná rána, i špatný chvíle
jsem daleko a Ty o dva kroky výš
kdo vévodí momentu,
rána nepočítá, prostě jsou..
blíží se večer,
nejsem čaroděj, jen mám ty chvíle pod kůží
oči zavřu, bude další sen
nevím kam zavede mý kroky
... než přijde další den..
Hladina nepřiznává úsměvům tvář
vzpomínám na střapeček vlásků
na tanec v šeru pokoje
krásná rána, i špatný chvíle
jsem daleko a Ty o dva kroky výš
kdo vévodí momentu,
rána nepočítá, prostě jsou..
blíží se večer,
nejsem čaroděj, jen mám ty chvíle pod kůží
oči zavřu, bude další sen
nevím kam zavede mý kroky
... než přijde další den..
Ze sbírky: Krásný ztráty
28.03.2012 - 12:12D_P
Me prijde mirne archaicka ve stylu davnych basniku, lec prinasi zajimave okamziky
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
chlapskoklučičí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : hledání cesty
Předchozí dílo autora : nostalgie
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
