

Jééééé, to je nádhera...a pravda...své děti jsem v noci, když byly ještě kojenci nosívala po bytě, když nechtěly spát a oni na mě zíraly velikýma očima a já jim říkávala....snad stokrát..." v tvých očích vidím celý svět "...a měly ho tam...oni byly celý můj svět...veliký a široký a krásný....:))


Nevím... zlobíš se a proto mi to asi občas drhne-nicméně myšlenka je jasná, srozumitelná...


Výborný fejeton...nevím , co bych zkritizovala ....snad jen...měl sis rýpnout ještě víc...:))


Haiku - viz Eliška Vobrubová s jednou výjimkou: 5-7-5 slabik je obvyklá, nejčastější stopáž haiku, nikde však není jaksi »uzákoněna«. Mléčné haiku skutečně není haiku, nemá další atributy: eufonii, aliteraci a hlavně zenový přesah, který je druhou nezbytnou podmínkou existence haiku (první je přírodní námět, nejlépe jemně humorný). Ve světle toho je reakce autorky velmi arogantní... Eliška má 90% pravdu...


A já čumim jak bacil do lékárny, ale v čechách, protože léky jsou drahý a bacil si může mnout ruce, jestli nějaký má. Skvělý a nápaditý. EU ta nám dává.


To by si určitě chtěla přečíst každá maminka. Třeba jen v očích svého dítěte. Krásné vyznání.


Vzpomínky ti nikdo nevezme a tvé vzpomínky jsou výzvou, někomu udělat stejně krásný domov. Je hezká ta báseň a tvůj domov je určitě také hezký. Pro mě jsou domov hlavně lidé.


Leslie: tvé úpravy se mi líbili ... tak jsem je tam šoupla ... děkuji


Kukačka je moc pěkná... líbí se mi všechny, ale jen ona mě oslovila... (nevím proč) :))


Pěkná, obrazná, opravdu poetická... a dýchají z ní vzpomínky...


prostějanek: Prosimtě. Já tyhlety věci nepíšu vůbec kvůli tomu, abych se jen tak rozepisoval. Poezie je pro mě "schránkou důvěry", do které můžu hodit opravdu všechno a nikdo mi v tom nezabrání. Je to můj styl, Angelovka. Měnit to nehodlám.


v romantické básni bych opravdu nečekala slovo "furt", proti zbytku působí skoro až vulgárně...