

Trochu v ní tápu, přesto se mi moc líbí. A často zdůrazňuju, že básně mohou mít tolik významů kolik lidí je čte a v jakém jsou rozpoložení. Já tedy myslím, že ten hajzlík je pěkný děvkař, ale která by mu nepodlehla (-:


Yana: děkuji za milá slova, ano, něco podobného jsem chtěla vyjádřit, Květ růže jako něco krásného ale zároveň zničujícího a bezbranný hmyz jako oběti jeho krásy...jsem ráda, že udělala dojem


Když jsem ji dočetla. pousmála jsem se a řekla si " Je, jej, ta je milá". Pak jsem si jí přečetla ještě jednou, navíc mě přinutila k zamyšlení.Tvůj květ růže bych přirovnala k reklamě v dnešním světě, k povrchnosti a motýla k mladému, nezkušenému, tápajícímu muži. Takže pro mě je v ní i ponaučení. Tolik jsem já z téhle básničky vyčetla a rýmy? V případě, že byla tak pro mě "bohatá" jsou jaké jsou a mně se tak líbí a beru je.


Je to tenhle rok nejkrásnější vyznání nějakému místu co jsem četl. A vlastně taky té atmosféře, která se v závislosti na stavu počasí mění. nikde to není pokaždé jen melancholické. Musí být ta správná atmosféra. Kdysi (no vlastně dodnes) se mi zdával sen, v něm na rozlehlém palouku obklopeném lesem javorů zelenaly se a černaly hustým deštěm skrápěné husté koruny javorů. Uprostěd stál ten nejmohutnější, tráva byla neuvěřitelně zelená a bylo ticho a bylo po dešti a voda se odpařovala a tvořila se mlha a já nebyl nikdy s to býti si jist, zda je večer, nebo ráno, nebo jen zachmuřené poledne.....a přitom jsem jakoby očekával, že tam za mnou někdo příjde, že tam mám na někoho čekat. Sen ten nikdy příliš dlouho netrvá. V mlze se to místo vytratí. Jednou jedinkrát jsem to místo našel a je zajímavé, že napřed se mi o něm muselo zdát. Bylo to někde pod Hukvaldami, ne v oboře kde Janáček sepisoval Lišku Bystroušku, někde mnohem dál. Ocitl jsem se na tom palouku, obdivoval ten ohromný javor a zjistil jsem, že nad pásem lesa, který ohraničoval ten palouk se tyčí zřícenina Hukvald. Jen ten déšť tam chyběl.
A tak na atmosféře hodně záleží, jinak, když není atmosféra dokonalá, naše iluze o tom místě, které si romantizujeme, vezme za své.
A tak na atmosféře hodně záleží, jinak, když není atmosféra dokonalá, naše iluze o tom místě, které si romantizujeme, vezme za své.


No pokud se pamatuju ten její osobní život byl tak veselý že skončil sebevraždou. Asi v tom byla životní póza.


puero: Woolf... dusevne potrhana, imozantni v momentech kazdodenniho zivota, vypjata, rozpolcena... Kolik privlastku lze najit na cloveka, se kterym si uz nikdy nebudes moci podat ruku?
Proc myslis, ze chtela pusobit takovym dojmem?
Proc myslis, ze chtela pusobit takovym dojmem?


přenesla jsem se do středověku a představila si tě jako trubadůra.....:-)


Kecko, každý z nás věříme na lásku....s pokud říkáme že ne, z hloubi srdce tomu nevěříme....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorellin [18], otazník [18], jimmyhayek [13], kachna [12], ondřej [10]» řekli o sobě
Boleslava řekla o Sokolička :Moc fajn holka, krásný básničky i povídky - to je ideální kombinace! A nemáme společné jenom ty sportovce...přihlásily jsme se přece na Psance ve stejný den (to bude znamení...)