|
Malují u Nás společně, mohu zajít a talent najít. Já však pokoj nedám, srdce hledám pod barvami duší.
|
Nevím , zda to tuší
že obrázek je zrcadlem
jejich duší..
...a když hledím jim
přes rameno, nalézám
co je zahaleno.
Nesnímám šat,
netřeba hmat, jen cit
ví lépe co onu bytost hněte
a nezáleží div se světe
na tom, kdo maluje líp, lépe.
Jemné tahy něhu slaví,
kontura o výrazu povypráví
a světlo??! prozradí
zda duše ještě spánkem spí
či již jak kytka kvete.
(po tom mé oči hladoví)
Být mistrem se mezi
autory cení , však
nikdo asi neví, že
pravda jeli nahá
nemusí být dokonalá.
A co kdyby právě chyby
byly to, oč tu běží.
V bezchybnosti totiž
najdeme jen stěží odpovědi
na kterých jiným nezáleží.
Ale my chceme znát
co autor má rád .
Kdy mu srdce pláče,
a jindy v jeho hrudi
radostí láskou skáče.
Kdo vše v preciznost zahalí
ten nikomu nic nepoví.
Pak je to ovšem marná snaha,
když z díla malířky nepryští nálada.
Když vše je stejné, báječné,
však ,,neprodejné"
skutečně.
že obrázek je zrcadlem
jejich duší..
...a když hledím jim
přes rameno, nalézám
co je zahaleno.
Nesnímám šat,
netřeba hmat, jen cit
ví lépe co onu bytost hněte
a nezáleží div se světe
na tom, kdo maluje líp, lépe.
Jemné tahy něhu slaví,
kontura o výrazu povypráví
a světlo??! prozradí
zda duše ještě spánkem spí
či již jak kytka kvete.
(po tom mé oči hladoví)
Být mistrem se mezi
autory cení , však
nikdo asi neví, že
pravda jeli nahá
nemusí být dokonalá.
A co kdyby právě chyby
byly to, oč tu běží.
V bezchybnosti totiž
najdeme jen stěží odpovědi
na kterých jiným nezáleží.
Ale my chceme znát
co autor má rád .
Kdy mu srdce pláče,
a jindy v jeho hrudi
radostí láskou skáče.
Kdo vše v preciznost zahalí
ten nikomu nic nepoví.
Pak je to ovšem marná snaha,
když z díla malířky nepryští nálada.
Když vše je stejné, báječné,
však ,,neprodejné"
skutečně.
človiček: Moc vyvedená báseň! Moc se mi líbí. Krásná myšlenka hezky zpracovaná.
Psavec: Díky dědo vševěde, ať se ti zle nevede. Až vypadne ze zdi tvůj kámen, bude s Námi Amen. Hodně zdaru umělče radosti.
KarelVrba: Mezi básníkem a malířem je jen ten rozdíl, že my malujeme verbální obrazy pokud možno duší a malíř maluje předlohy vice méně alchymií barev a štětců pokud možno srdcem. Soustředěním vyplavujeme všichni dopamin což je chemický produkt světla neboli světlo těla, stáváme se prostorem.
Jakoby báseň nepsala básnířka či básník, ale přímo malíř, malířka, co znají svou práci a umí ji popsat třeba ve verších. Výborná.
Terri42: Díky moc. Jsi její první kmotrou. Ještě ani neoschla. Dívá se na sebe tvýma očima.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Malířky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nůž
Předchozí dílo autora : Cesta nauky

