19.04.2026
8
199 (14)
0
Často přemýšlím, jak předat ten pocit,
co ve mně budí slunce hra na okenních střechách,
jak odráží se paprsky duhy do mé duše,
a rezonují na neznámých vlnových délkách.

A když zkusím tyto pocity vyjádřit slovem,
nezní to správně,
jak kdyby provazový můstek chtěl člověk přejít s porcelánovým slonem.

Zachytit na fotkách pocit se nedaří,
hudba je blízko,
ne všechny písně pocitů mám v repozitáři.

A tak zůstávají k předání jen zmatečné mozaiky,
do svěrací kazajky
slov schovaný,
nepochopitelný pocit.

A já se ptám,
chápeš?
 13.05.2026 19:48
Strach: KarelVrba: Děkuji za čtení...:-)
 10.05.2026 15:31
Chápu.
 08.05.2026 00:31
O zachycení Ducha momentu se lidé snaží uz od pravěku a stále se nám to nedaří
 20.04.2026 13:45
Terri42: Je to tak, ne vždy jde vše popsat slovy, někdy ale stačí jen pohled do očí a víš úplně všechno, co potřebuješ...
 19.04.2026 21:29
Brigita: ... děkuji, že chápeš...:-)
 19.04.2026 19:24
Chápu :-)
 19.04.2026 10:59
Dandy: Děkuji za návštěvu a za komentář :-)... a máš naprostou pravdu :-)
 19.04.2026 07:57
Jak vyjadřit niterni pocit je nekdy těžké.
Tah štětce co dotýkase nartu,doty paprsků co rozvyjí pouptata květů,lesk očí když člověk potká lásku nebo smutek,Trylky hudby co co nitro rozechvývá.Někdy je těžké vyjádřit.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.