|
O krocích, které jsou lehčí až potom.
|
Neodešel hned.
Ale pak jo.
Kroky nepočítal.
Jen věděl, že každý další je lehčí než ten předchozí.
Ne protože by zapomněl.
Protože tíha zůstala u ní.
U dveří se nezastavil.
Už nebylo proč.
To ticho za zády nebylo prázdné.
Bylo plné všeho, co se neřeklo.
A venku nebyl vzduch čistší.
Jen jiný.
Ale pak jo.
Kroky nepočítal.
Jen věděl, že každý další je lehčí než ten předchozí.
Ne protože by zapomněl.
Protože tíha zůstala u ní.
U dveří se nezastavil.
Už nebylo proč.
To ticho za zády nebylo prázdné.
Bylo plné všeho, co se neřeklo.
A venku nebyl vzduch čistší.
Jen jiný.