Debil

Dlouhodobě deprimovaný debil
drží dětskou deku,
dokonce dívá-li-se do dálky,
dostává dokonalou depresi.
Domov drsně devastovaný.
Dřevěné dveře dýchají
dechem dávných dní,
duchy dlužníků dmýchají
démoni dluhů.
Depresivní dým duní
dlouhými dny.
Dezolátní duše diskrétního
digitálního dealera dopaminu
drtí dlouhodobě deprimovanému
debilovi dno.
Dopad?
Drsný.
Drtivý.
Definitivní.
Debilova děravá duše
dělá, dělá-že-dělá,
dělá dojem dostatečné dominance.
Diskrétní dealer dodává dávku,
drobný dar dočasné důstojnosti,
danajský dar defragmentace debilovy duše.
Dokola, dokola, dokola.
Dokola dny,
dokola dým,
dokola důvody dál degradovat.
Děsivě drahé dny
dusí dech debila.
Děcka dávno dospěla,
dále demence doby:
denní dávka debaklu,
dopravní deprimace
Dlouze dusivý déšť dotazů,
deadliny, doprdele!

Doktor diagnostikuje:
„Deprese, derealizace,
dlouhodobý diskomfort.“
Debilní diagnóza.
Daňový dopis dorazil,
další důkaz,
démoni diskutují
detailní destrukci.
Doporučení?
Dýchat.
Dělat dřepy.
Dbát disciplíny.
Dno dosaženo?
Další dno dole.
Dík, drahý doktore...
Dál drze doufám,
dokud dech dovolí,
dojde den deportace déra.
Deprimace dopaminem
dostane distanci.
Do té doby:
Deprese.
Drogy.
Děvky.
Detox.

~ Další deník dlouhodobě deprimovaného debila Dibly.