Jó, láska je láska. Přehodnotí i zažitou hierarchii. Žen si člověk má vážit...i když je to mnohdy k uzoufání. Dobrýýý...
Yana: Děkuju. Sbíral jsem tyhle vzpomínky dlouho. Škoda, mi je dědeček už nemohl upřesnit. Právě k vůli němu jsem to začal psát.
Ticho, které ví
Bolest, která nebolí
Mísa plná ovoce
ve zšeřelém zákoutí
Všepocitné čtení.
Bolest, která nebolí
Mísa plná ovoce
ve zšeřelém zákoutí
Všepocitné čtení.
Yana: Díky! Helenka Vondráčková o něm taky zpívá, jak místo učení na zkoušku zase koukala na něj...;-)
Hanulka: Zpívat nebo taky napsat drabble?;-(
Víš co se mi na tvých povídkách nejvíc líbí, je to život jedné rodiny, něco ti vyprávěli, něco už si prožil i ty a dohromady je to takové čisté a čtivé
Moje představivost si pochutnala, milý výjev a vlastně déšť tomu sluší
wojta: Tak už to nechlastej a nemusíš se štěpit,to je moje delirium :D
Dandy: Díky! Jen jsem si zase hrál, tři kousky jsem teď dal...:-)
Hanulka: Díky, Hanulko! Ono to jde i zpívat...:-D

