Yana: Vidím, že naši dědečci pracující s látkami, byli stejně věrní obchodníci. Aby se látka prodala, museli dělat často psí kusy. Díky Yano. Potěšilo mě to.
Dandy : měla jsem v dětství knížku Dobrodružství veverky Zrzečky od Josefa Zemana. Hned to milé veršování připomnělo. Děkuji.
shane : krásná, jako z podádky.....Děkuji.
Hm, fandím ti, řítíš se dolů? Třeba je tam líp než nahoře;-)ve stanici peklo se občas aspoň něco děje, super
Bože, je to fakt bomba, není mi hnusně z toho prádla, vždyť ta kapička je vzrušující, mně jen je smutno že se nenávidíš...za co, za věk, za to že toužíš, za to že někomu ubližuješ. Píšeš skvěle
No, občas si taky připadám prázdně, ale takhle autenticky bych to nikdy nenapsala, cítím bolest, jestě bolest cítím, naštěstí, ta báseň je plná zoufalství a beznaděje, dokud je naděje, zoufalství nemá šanci
Máme podobné vzpomínky z vyprávění:-) můj dědeček František byl vyučený v textilu a pracoval v plzeňském Luxusu ještě v 80. letech dodnes vidím jak z obchodu vyběhl s dámou a látkou aby dáma viděla jak barva vyniká na denním světle a jak jí sluší, nikdy jindy jsem neviděla takovou ochotu a úslužnost, druhý dědeček vlastnil zahradnictví a táta vždy vyprávěl jak o vše po válce ze dne na den přišli, je módní naříkat nad naší dobou, ale každá doba si žádá své, nenaříkám...hezky se mi to četlo a taky zavzpomínalo
Mlčeti zlato : já jsem si ji přečetla znovu, utkvěla mi už tehdy v paměti. Je to moc hezké doznání. Opravdu ! A ještě jednou díky.

