Moc, moc se mi to líbí, je z toho cítit touha a smutek a láska, ... prostě všechno...

Zajímavé, ale dobré ... líbí i ten styl...

No ,Náčelníku to je moc pěkný...

Něžné, hezké...

Ono tyhle teorie vařené z vody: V některých kruzích mají za zvyk vysvětlovat zázraky kvantovou fyzikou. Jenomže netuší, že v tom hraje velkou roli ještě pravděpodobnost, která se s velikostí předmětu obvykle snižuje.

Život má být kombinací stereotypu (sebeláska, individualita, stabilní dobro i zlo atd.) s pestrostí (střídáním lásek i nelásek, prostě různých impulsů). Jako když vám hrají na vaše oblíbené hudební nástroje většinou pokaždé něco jiného, ale pravidelně se vrací i k tomu samému, jakoby ohranému.

ŽblaBuňka: tak teď trochu nevím, co si z toho mám vzít :) ... aby do příště mohlo být nějaké zlepšení :)
ale děkuju :)

Nejen ten druhý nás nemá přečtené, ale ani my sami sebe. Kdo, kromě Superboha, sám sebe skrz naskrz zná?

↑ :D ⤊ ⇑

To je dobrý, to se mi líbí

Král Slova Kuba: Děkuji

Velmi pekne

traken: Děkuju :)

Orionka: Děkuji. Je to takový vzdálený výkřik, který čas od času rezonuje...

Zřejmě hodně osobní obsah komentovat nebudu, ale forma má úžasný tah, čte se jedním dechem. Velmi silná báseň.

Jde o vyhraněné otázky, závažné téma. Rozhodnutí je na každém jedinci. Možná někoho probíhající diskuse pozitivně ovlivní.

Orionka: Jiří Turner: Díky tabáseň pro mě hodně znamená ...osobně o to víc mě vaše chvála těší ...

ŽblaBuňka: Jsem ráda, že jsem ti kápla do noty, ale víc se těším na další tvoji veselou básničku.

pěkné, ale na tebe opravdu nezvykle morbidní

je v tom cosi, co mě imponuje a zároveň dráždí ;o))