Možná je to klišé, ale mně se líbí, je to krásné, když to někdo takto napíše, zvlášť ten komu je určena (pokud tedy), by musel mít radost. :-)
DDD: estetickalasicka: mannaz: Megynka: Orionka:
díky za vaše zastavení a komentáře
díky za vaše zastavení a komentáře
Yana: Smajlíci se smějí, ale zároveň působí jaksi podmračeně.
Ale děkuji i za ně ;o)))
Ale děkuji i za ně ;o)))
Sid: slnečnica: taron: vanovaso:
díky za vaše zastavení a komentáře
díky za vaše zastavení a komentáře
mannaz: Děkuji. Jsem rád, že tě to zaujalo. :-) Podle mě je asi nejlepší něco mezi tím.
Pozvolná kapitola, přesto mě donutila se zamyslet nad tím, jestli je lepší Esteřin pohled na svět, nebo ten Vinné révy. Hm, nevím, nevím. Kloním se spíš k naivitě a důvěřivosti :-). Hezká kapitola.
Přemýšlím o tom, že "porad" se může číst jako "pořád" nebo "poraď". A můžu pořád tápat, a můžu prosit někoho o radu. Báseň v esemesce mi přijde jako zahrada bez vůně.
Nádhera. Už první sloka je úžasná, ale báseň dál graduje a motiv Malého prince ji kouzelně rámuje. Pro mě nejlepší, co jsem od tebe zatím četla.
Myšlenka, pocit, krásné slovní obraty. Ovšem naprosto bez rytmu, škoda.
Hodne povedene ... Salek me kavy ...
Orionka: fajn, byl to jen můj pohled... už ani slovo ...
taron: Děkuji za krásný komentář, ta originalita mě moc potěšila.
vanovaso: Básně píšu za sebe, ale ne pro sebe, nýbrž pro čtenáře, a samozřejmě chci, aby se jim líbily. A předělávání podle mě k tvůrčímu procesu patří, je to o hledání lepších variant, protože první nápad málokdy bývá ten nej. Naopak mám takovou zkušenost, že je důležité umět se ho vzdát. To se mi stalo i v téhle básničce. Vznikla z jednoho obrazu, vyjádřeného pár slovy, která jsem nakonec v zájmu celku škrtla. Ano, je to fikce, ne můj život... vždyť jsme na literárním serveru :).

