Alea iacta est

Dobré...moc dobré...

Tohle je vážně skvělé :)

DDD: Děkuji za komentář, je to samozřejmě záměr, tedy ne odvádět myšlenky, ale rozbít uspořádanou strukturu, kterou jinak většinou volím. Do jaké míry se to podařilo nebo nepodařilo je pochopitelně na čtenáři... Věčné dilema: obsah versus forma...

Myšlenkově se mi líbí opravdu moc. Ale jinak se s ní nějak pořád nemůžu popasovat. To je ale asi moje chyba. Asi mi uniká ta melodie. Možná bych ji graficky jinak upravil a tím přiblížil vždy poslední verš sloky tomu prvnímu, se kterým se rýmuje, nebo trochu upravil rytmus. Nevím. Takhle dočtu a vracím se zpátky, abych se ujistil, jak to vlastně bylo. Budí to ve mně pocit, jako když v písni přebývá takt. Nutí mě to bystřit pozornost. Ale ne správným směrem. Naopak mě to odvádí od tvých zajímavých myšlenek. A to je, myslím, škoda.

dvakrát jsem přečetla ten pro mě vybroušený styl, zamyšlení nad obsahem by člověk nemusel zanechávat, stejně to na každého působí různě, nicméně, myslím že bohužel! třeba jen jedenkrát v životě by se to mohlo týkat každého, třeba jen jednou...u někoho stále, to je horší, vytáhnu si zrazuješ sám sebe ze strachu ze zrady a z toho samotného až mrazí

věru dobré

Jiří Turner: Není zač, ale teď je tam navíc "a", ne? Aspoň mně přečnívá, stačilo by jen "tykáš si se zradou".

Orionka: Překlep (nedoklep) opraven, děkuji. K životnímu postoji se snad ani nebudu vyjadřovat...:-) Díky.

Vybroušené rýmy, nápaditě vyjádřený životní postoj... i když asi ne Tvůj, předpokládám :). Na konci druhé sloky postrádám "se", protože správná vazba slovesa je tykat si s kým/čím. Tykáš si se zradou by se mi zamlouvalo víc.