velmi hezká uhm mňamka

něco na ní rozhodně je možnná je to ten lehký ale krásný náboj (trochu mi vadí melodie ale jak říkám třeba jen špatně čtu)

Co k tomu říct? Pobavilo. Moc hezký a trefný :-)

Anička: Jsi divoká a koušeš, já bych nad ničím a nikým nelámala hůl a vlastně mám takové lidi jako ty ráda, jednají sice nevypočitatelně, o to upřímněji.

Meluzina: V Nových Dvorech, 20.9. 2014

kmotrov: Z tvého popisu se zdá, že jsi pro sebe ideální mix hlavy a srdce už objevil. A ne, opravdu nejsi ten srdcař v mém pojetí, naopak to na mě už dlouhým procesem pilování dělá dojem, že na konečné podobě tvých děl se víc podílí rozum. Vlastně i ta múza, která tě musí navštívit - co je to? Jenom emoce, třeba když se zamiluješ, zapůsobí na tebe silný zážitek atd.? Nebo to může být i rozumová inspirace, nápad na slovní hříčku apod.?
Každopádně děkuji za komentář i zajímavé literárně-historické souvislosti.

Hezký :)

Nejvíc se mi líbí, že někdo dokáže psát o něčem tak důležitém a niterném. Toto téma se příliš neobjevuje a o to víc jej oceňuji. U formy mi občas trochu schází rytmus. Zaujala mě metafora ve třetí sloce, která mi připadá příjemně vyladěná.

zajímavě napsano

Jo, hezky :)

Taky myslim, ze dobry ...

Tvoje verše, ať se tváří vesele a nebo vážně mě nikdy nezklamou! :)Vždy si z nich vyberu to co potřebuji.Každopádně....bavíš mě! :))

Jak píšeš, jedním z posledních impulzů k sepsání této úvahy byla moje básnička. Vidíš - a já s tebou souhlasím. To, co píšeš, třeba o tom postupném zrání, pod to bych se podepsal. Myslím, že tvořit bychom měli citem - za současného použití rozumu. Je trapné, když požádáš někoho o vysvětlení, jak to vlastně myslel - a dotyčný začne kličkovat a postupně zjistíš, že ani on sám neví. Toho jsem se, doufám, nedopustil :-)
Co se týče této diskuze - a už to tady zaznělo mockrát - nikdo nemůže čekat jen chválu a poplácávání po ramenou, zejména tehdy ne, když si dá do profilu, že stojí o maximální kritiku. Pak musí být připraven ji taky ustát, případně se důstojně obhájit.

Yasmin: Díky, jsem moc rád, že tomu rozumíš :-)

Zamila: vanovaso: Moc děkuju :-)

ThePočly: Díky moc :-) Mimochodem - zápisek jsem četl a zaujal :-)

slnečnica: To mě strašně těší. Děkuju :-)

Orionka: Promiň, nenafouknul jsem se, od pátku jsem jenom nebyl doma :-)
Já si přesto za tou metaforou stojím. Jak říkáš, typickým znakem typické řeky je, že sílí a vlévá se. (Jako vodák navštěvující řeky ve velké části Evropy bych ti mohl oponovat tím, že s tím sílením to hlavně u menších toků není pravda, protože MVE (malé vodní elektrárny), přehrady a další blbosti rostou jak houby po dešti, kradou z řek vodu a řeky skomírají a vymírají. Abychom nechodili daleko, zajeď se podívat na Sázavu mezi Týncem a Pikovicemi. Hodně smutný... ) - Ale to sem opravdu nepatří. Abych se k tomu vrátil - sílí a vlévá se... - a není právě o to děsivější a smutnější, když tomu tak není, když se prostě ztratí?
Dál si myslím, že úkolem miniatury není všechno dopodrobna a polopaticky vysvětlit. Už vzhledem k rozsahu. Tady mi ale zase vyvstává tvoje námitka se špatně zvolenými slovy. Myslím si, že to je opravdu jen věc názoru.
Za sebe mohu říct, že báseň, kde je mi všechno položeno až pod nos a nad kterou si nemůžu trochu namáhat hlavu, pro mě ztrácí jakékoliv tajemství a nebaví mě.
Je jasné, že ji nemusím pochopit úplně přesně, ale v tom asi tkví kouzlo poezie. Ovšem nedovolil bych si stvořit cokoli, co bych nebyl později schopen jednoznačně vysvětlit, jakkoli nerad to dělám :-)

dobrá,pobavila :-)

parádní :)