

Někdy bych strašně ráda šla a bojovala ve válce za svoje přesvědčení, že moje vlast si to zaslouží. Když nám učitel pouštěl video, jak přijížděla do Prahy rudá armáda a lidi si mysleli, že bude vše v pořádku, ale všichni ve třídě jsme věděli jak to dopadne, neubránila jsem se slzám a přestože si nemyslím, že to je slabost rychle jsem je setřela, aby si toho nikdo nevšiml, protože věčina by to nepochopila a vysmála se mi... :(


Smekám. Dlouhá je cesta, trnitá. Ale i krásná jako tato slova a barevná, jak koláž kouzelná.1*


no koukám na vaše dílo, moc pěkné... shodou okolností jsem myšlenku kočky a úlovku také použila v oné době, kdy jsem psala Ejchuchů... vložím možná dnes :-)


Nechci být protivná, ale když vidím "jedinná", tak mě to fakt odradí. Prosím, moc prosím o trochu víc pečlivosti, než něco vypustíme do světa...


taron: oslov radek: Orionka: misháá: Midem: Děkuji moc za přečtení a cenný komentář ))


Krátká a výstižná :)) Je úžasné, kolik toho dokážeš říct jednou básní. :) Líbí se mi :))


je pravda že někdy nás vyřčená slova mrzí ... tím spíš když vidíme co způsobí ... odpouštět je třeba...