

Psavec: To mě těší.


Kavi: Děkuji za komentář.
Pokračovat.
Potkat sebe za dne slunečného.
Odečist slova z ležíciho stínu
Proplest se labyryntem
větví.
Mynot se?
Se sluncem v zadech
už štipe do očí.
Blativý krok.
Sitě pavoučí..
Smím jit dál.
Oběda čas přešel.
Hladova kočka
ja čertúj sluha.
Jit lze stuha.
Zozevirajici dlaň
upustila pach.
V kapse jej zbylo
z nečiností.
Jít už smí maje doprovod
co jen mlčí
Pokračovat.
Potkat sebe za dne slunečného.
Odečist slova z ležíciho stínu
Proplest se labyryntem
větví.
Mynot se?
Se sluncem v zadech
už štipe do očí.
Blativý krok.
Sitě pavoučí..
Smím jit dál.
Oběda čas přešel.
Hladova kočka
ja čertúj sluha.
Jit lze stuha.
Zozevirajici dlaň
upustila pach.
V kapse jej zbylo
z nečiností.
Jít už smí maje doprovod
co jen mlčí


Romantika vztahová, kde i stvoření to podtrhují.
Očekávání, a trošku obava..
:-)
Očekávání, a trošku obava..
:-)


Gut!
Trochu jsi mě nakrk, že jsem ten obrat nevymyslel sám..
"skoba je v zrcadlech".
:-)
Trochu jsi mě nakrk, že jsem ten obrat nevymyslel sám..
"skoba je v zrcadlech".
:-)


Jsem vždy věřil, že duše má sílu. Ale asi skrytou. :-(
Idea čistá není hodnotitelná, a vyjádření je individuální.
Tahle forma mi není cizí. :-)
Idea čistá není hodnotitelná, a vyjádření je individuální.
Tahle forma mi není cizí. :-)


To by se Wabimu nelíbilo. Ale mě jo.
Nejlepší je to "Nejspíš".. :-)
Nejlepší je to "Nejspíš".. :-)


Krásný to je... Se to čte samo. Ta poslední sloka jede
Má v zádech tmavý les
nebo ticho na křídlech
to štěstí anděl nedones
skoba je v zrcadlech
Tak poeticke rano mame za sebou :)
Má v zádech tmavý les
nebo ticho na křídlech
to štěstí anděl nedones
skoba je v zrcadlech
Tak poeticke rano mame za sebou :)


Evokuje to ve mě přemýšlení umírajícího a jeho otázky zda je konec cesty a nebo je smrt pouze přestupní stanici