|
|
Hlava odlétla kamsi do neznáma.
K jezerům horským, potůčkům stříbřitým.
Lehla si do peřin ranních mlh.
Odlétla tam, za sněžný vrch, s očima plných slz.
Květena líbezná ,vůní opojných.
Konipas žízeň má.
Skorec cos uloví, chroustíka v schránce své, to vše hlava povnímá .
Z krásy té tajemné pohledem ujídá.
12.6.24
K jezerům horským, potůčkům stříbřitým.
Lehla si do peřin ranních mlh.
Odlétla tam, za sněžný vrch, s očima plných slz.
Květena líbezná ,vůní opojných.
Konipas žízeň má.
Skorec cos uloví, chroustíka v schránce své, to vše hlava povnímá .
Z krásy té tajemné pohledem ujídá.
12.6.24
Hanulka
Dandy : ..lehla si do peřin ranních mlh . moc hezké. Díky.
Morfeus
až do zvířátek se mi to nějak líbí, ten konec už ne.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na toulkách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V dešti
Předchozí dílo autora : Třešně
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
forgotten [16], mademoisselle.kity [15], Dezzy [14], Passive_Aggressive [13], Pokojný poutník [10], Nemluv [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

