Tak jsem zase tu na své ráno, ráno, raníčko u tebe. Sice jsem se řehtala jak praštěná, tomu jak skvěle je to opět napsané (černobílej úchyl mě odrovnal i s tou poznámkou pod čarou), ale zároveň to ve mě zanechalo kapku hořkosti... Achjo... Jako sám život. Díky ti!

aneb.. den, kdy jsem prozřel.. :)

a víš proč? děláme si to sami.. příliš očekávání, bývá matkou zklamání.. skvělá, stejně, jako jednička, jen teď taková střízlivější :)

To je pěkný :-) To by šlo :-)

zůstat svou se svým stínem u nohou, ty jsi opravdu šikula ŽB

alexis: Ale jdi ty :-) Koukej psát ! Něco v Tobě je :-)

Zamila: další z mých chabých pokusů o poezii :D té se už raději nevěnuji :)

Až na "skončím - smočím" pěkný :-) Netřeba rýmovat sloveso se slovesem apod. :-)

vanovaso: U nás se pokouší prorazit heslo: Pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos. Někdy je ovšem chaos neovladatelný...

Tisíckrát prožito, tisíckrát dáno
a přece pro každé lidské srdce pořád : jakoby poprvé = Pravda!!! hezká

Není nad čím se zamýšlet...
píšeš srdcem, nitrem, to je cítit, zase mě oslovila...

Usínám doufaje, že zítra
zítra přebolí to hoře.
A doufám, že jednou přijdou dobrá rána...
krásná, ztotožňuji se s ní ... díky

NÁDHERNÁ -- taky se toulám, s minulostí sevřenou v pěst...

až teď jsem si přečetla komentáře, ale o víře , jak se v nich píše, jsem v tvé básni nic nenašla, myslím, že ji moc dobře rozumím, ale rozebrat ji neumím, a ani to není důležité, ... je prostě bez chyby... můžu ji přijmout za svou, a děkuji...i když cítím, že něco tě taky bolí, a to je mi líto, snad už je líp...

bože, ta je krásná, a opět ... je moje... i dnes...

tak asi v té době , kdy tahle báseň vznikla jsem prožívala naprosto stejné pocity jako v tvé básni, jako by byla moje, možná proto, že jsem měla co dělat sama se sebou jsem si jí tehdy nevšimla, je nádherná, a vyjadřuje přesně nitro člověka, kterému je úplně jedno, že vykvétá jaro, protože není nic, co by mu nahradilo ,co ztratil , co mu schází, ...

Pěkná báseň na klasické téma :-)

Krásná, mám stejný pocity, ale ty jsi asi už dnes dál, díky, je mi z ní smutno, ale je to krása... díky

tak ta se mi moc líbí, moc...tiše závidím
polibkům v závrati - třeba , hledám úsměv místo slzy.- to taky, ale celá je dokonalá...

moc krásná, možná proto , že je , ano, taková smutná, ale s nadějí...