29.05.2014
11
Bláznova ukolébavka
co šumí jako křídla nočního ptáka.

Jsem loutkou vlastního nitra.

Jeho tichoučký šepot příjemně láká...

Nechci!
Nechci - a přesto se v podvečer brouzdám jako bez duše

pobřežím moře.

Usínám doufaje, že zítra
zítra přebolí to hoře.



Jednoduše.
 27.12.2014 01:26
taron, ach děvče milý,
kolik je v Tobě síly,
máš srdce plné citu,
jak rádi jsme, že jsi tu...
:-)
 20.10.2014 10:13
vanovaso: :)
 19.10.2014 19:07
Usínám doufaje, že zítra
zítra přebolí to hoře.
A doufám, že jednou přijdou dobrá rána...
krásná, ztotožňuji se s ní ... díky
 05.10.2014 18:09
taron: a to je dobře! ;)
 05.10.2014 18:08
Sucháč: Amelie M.: Hm...jo, věčný naříkánek taron, stejně se zase zvedne :)))
 05.10.2014 18:02
.. hmm.. jo.. ;)
 04.06.2014 17:00
...a pak se zase zvedneš...njn, to je život... Blíženko ;)
 30.05.2014 08:22
přez noc se bolest zahojí a ráno je zase plné naděje a očekávání.
Líbí se mi
 29.05.2014 22:27
je skvělá.
 29.05.2014 19:12
znavený, chce se mi spát - - tak zítra, zítra snad...
 29.05.2014 15:14
nádherně sugestivní báseň...jak je to jednoduché a přitom složité, všechno...začátek básně vytvořil obraz který mě provedl celou básní, vidím toho nočního opeřence, je tajemný, tichý, velký...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.