Poprvé

taron:
Všechno už tu někdy bylo
i ten něžných citů čas,
přec však srdci je to milo,
čteš i píšeš o tom zas...:-)

vanovaso: Amelie M.: Holky, děkuji Vám !!! :))))

Tisíckrát prožito, tisíckrát dáno
a přece pro každé lidské srdce pořád : jakoby poprvé = Pravda!!! hezká

Jééé, tohle je pro mě také časté téma k přemýšlení :)) Ale stejně, ač všechno už asi bylo vyřčeno, napsáno a složeno, opakování matka moudrosti a navíc.. každý tomu dáváme jiný nádech.. od každého i stejná věc, jinak zní.. Skvěle jsi to podala..

kmotrov: Děkuji.:)

Byly doby, kdy jsi tu měla nejvíc děl, nejvíc komentářů a dost možná si byla i nejoblíbenější autor. Teď tu tolik nejsi, ale mě se tvá současná tvorba líbí víc. Kdysi jsem Ti napsal, že mi v Tvých básních vždy něco přebývá. Tady mi nic nepřebývá, je tam co tam má být, nic navíc, sleduješ téma a neutíkáš od něj.
Sama si neuvědomuješ jak jako autor rosteš. To vidí jiní, třeba DDD Ti to už psal.
Píšeš o tom, co mají všichni přímo před očima, nikdo to nevidí, jen Ty.
Super.

Jen to zařazení. Proč ne báseň?

Sucháč: ou, děkuji :)

PavelKastl: Děkuji za tvůj první komentář k mým básním :)

Konečně!!!! jsi mě zase nějakou básní dostala...

Pakliže není už básně nenapsané a není citů a slov nevyjádřených, musí se všechno zopakovat a všechny ty básně, city a slova budou znovu, jakoby poprvé...

Zamila: ano, ano...závisí jen na upřímnosti, pak nic není klišé, stejné pocity zažívá generace za generací...
děkuji

Jo, přesně tak to je - a ať tomu nikdo už neříká "klišé", do háje :-D Vždyť je to vlastní neopakovatelná upřímnost ! :-)

Yana: black.heart: ano, ano, tak tak, holky :)
děkuji

tak tak, Taron... :)

v prvé řadě vyzdvihnu vytříbený styl básně, víš, jsme lidé, obyčejný smrtelníci a náš život je cesta, každý máme svou, ale jsme si tak podobní, možná si to někdo neuvědomuje, naše cesty jsou vlastně stejné, je to cesta od narození ke smrti, já to tak vidím, určitě se mnozí z nás ponaučili, jenže to bylo na té jejich cestě, ale každý si musí projít tu svoji, tu kterou si zaslouží, tu která ho dovede k cíli, tu na které se toho spoustu naučí, každý z nás žije ten svůj život poprvé, možná předtím žil jiný, to byla jiná pouť a to co se na ní naučil třeba teď už ví, ale s mnohým se nesetkal, tak to žije teď, kdyby existovala filozofie, která by naučila žít tak by člověk vlastně žít přestal, nemohl by jít tu svoji cestu, já jsem ráda že neeexistuje žádný univerzální návod, jen cesta za poznáním...děkuji ti za zběžné zamyšlení a doufám že ještě někdy se naše cesty zkříží :-)