05.02.2008 - 09:13
20(12.)
Ten textík byl vážně malej!
(Mea culpa-vina má!)
Spletl jsem se trochu, Lalej,
měl jsem Tě za gabkina!;o)
(Mea culpa-vina má!)
Spletl jsem se trochu, Lalej,
měl jsem Tě za gabkina!;o)
05.02.2008 - 09:08
12(12.)
Tohle byla první básnička, kterou jsem od Tebe četla..a důvod, proč jsem začala číst všechny Tvé ostatní..je prostě skvělá:-)
05.02.2008 - 08:55
15(6.)
...prožil jsem tu četbu, prožil... jen ty věže jsem v prvním pohledu četl jako "silikonové" .... :o)
05.02.2008 - 08:52
20(11.)
A proč by nemohla? Tahle báseň mi opravdu trochu jako agitka připadá. I když - vyjádřit "Boží dárek" ve verších, jde asi těžko jiným způsobem...
05.02.2008 - 08:40
7(4.)
Zajímavé zážitky - pravda je, že ten konec mohl být optimističtější, ale ne vždy se splní to, co by si hlavní hrdina přál, že?
05.02.2008 - 00:34
6(3.)
... jo, to chápu, myslím že moooc lidí neví co chce, co tady dělají a kam směřovat, pak to tady všechno vypadá jak to vypadá, sice city jsou trochu něco jiného ale stojí za to si v tom udělat nějak jasno... přeji Ti, ať ty Vánoce máš brzo
05.02.2008 - 00:27
6(2.)
věř, že tyhle bych vyměnila za všechny dárky na světě, abych měla klid...
05.02.2008 - 00:26
6(1.)
... taky jsem si nedávno říkal že by mohly být zase Vánoce... ale asi jiné než ty Tvoje
04.02.2008 - 23:11
11(4.)
ehm... ja a krast cizi zrcadla? no... trosku jste se spletli...
04.02.2008 - 22:36
10(7.)
nejchlupatější nepřehlédnutelností? :-))) Zajímavý koment..díky za něj ;)
04.02.2008 - 22:32
7(4.)
Má duše touhou zešílí
vždy, když Tvůj dotyk motýlí
těch křídel slunečních
vrátí mé tváři smích!
Sosáček vlahý od rosy,
o tykadélcích Tvých má sní,
já moc přál bych si býti práv
pít s Tebou nektar lučních šťáv,
a myslet něžně na Lásku...
Já poznal jsem Tě, žluťásku!
A jestli jsem se mýlil snad,
přiznám svůj omyl velmi rád!
Však ne, já poznávám Tvůj styl,
já motýlkem též kdysi byl
s křidélky v něžném blankytu!
A teď moc rád jsem, že jsi tu!
A jestli tu snad haraším
s motýlkem zcela neznámým,
snad aby s hanbou uletěl
světák motýl Emanuel...
;oQ
vždy, když Tvůj dotyk motýlí
těch křídel slunečních
vrátí mé tváři smích!
Sosáček vlahý od rosy,
o tykadélcích Tvých má sní,
já moc přál bych si býti práv
pít s Tebou nektar lučních šťáv,
a myslet něžně na Lásku...
Já poznal jsem Tě, žluťásku!
A jestli jsem se mýlil snad,
přiznám svůj omyl velmi rád!
Však ne, já poznávám Tvůj styl,
já motýlkem též kdysi byl
s křidélky v něžném blankytu!
A teď moc rád jsem, že jsi tu!
A jestli tu snad haraším
s motýlkem zcela neznámým,
snad aby s hanbou uletěl
světák motýl Emanuel...
;oQ