Nejsi Magdalena... zkus být Veronikou a podej šátek...někomu, kdo trpí ...

...být zlatohřívým koněm, vrátil bych se... to by ale pak byla jiná báseň... :o)

super!!!! Pořád jsems i říkala, jak bych se zachovala já na místě hlavní hrdinky. Pevně věřím, že se nikdy do podobné situace nedostanu.

zlato,ha?....srdce je zlato...hledání u sebe...po celý život....i hlavní hrdince muselo znovu tlouct neb to dobře ustála.....:-))

hodne mi to pripomina sebe... je to... dobre...

Tak tohle je bombónek, již dlouho jsem něčetl něco tak lehce.
Nádherné obraty a přímo z toho vystupuje ta vůně čistoty z lesa po dešti.
Je to kouzelmý jako hra ranních stvětel v oparu probouzejícího se lesa.
Už dlouho mě nikdo po ránu tak nenahodil. Díky.

překvapivý konec, tvoje povídka opět nezklamala, přečetla jsem ji jedním dechem a na konci jen zůstala koukat...

nakonec nebyli, od tý doby jsme se viděli jen jednou asi tak po třech letech

prostě jen další skvělá ....jako vždycky ...:-)

Bolí..

Mě taky...to je tak...hezky podané

tohle se me dotklo hodne osobne..

Zase bych se musela jen opakovat. Je to skvělé vyjádření pocitů ve verších.

aneb životní heslo - proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě?? :)... proč ne... taky takhle nějak funguju... aspoň je o zábavu postaráno...

Když to čtu tak rozkvétám.... což se mírně hodí k mému jménu...at to chápe každý jak chce....FAMÓZNÍ

Je smutný bát se citů, ale někdy to tak prostě je. Opravdu zajímavé dílo.

To Zitulka mi kdysi přihrála téma.Copak, Tys ještě neodjel ?

jaro ja tady! Ale má sílu, jak vidim. Pěkně napsaný, fakt.

ne..jednoduchá opravdu ne, někdy mám pocit, že kolem mě je všechno až moc jednoduché a nebo až moc těžké:)...takže možná je to zlozvyk...jsou totiž věci mezi nebem a zemí...:)))...

ne..jednoduchá opravdu ne:)...možná je to zlozvyk...jsou věci mezi nebem a zemí...:)))