....ty má v očích občas každý z nás .....
![]() ![]() ![]() ![]() |
"Já vím, že už tě neuvidím ....."
to z hrdla vyprahlého
jak pouštní písek
vydral se vzlyk .......
Stála kousek vedle něj
a podrážkou boty
do prachu vrývala
veliký otazník ....
Stačil však jediný
trochu silnější
a nečekaný
poryv větru ......
Autogram v písku zmizel ....
i on ....zahlédla
vzdalující se záda ....
v šedivém svetru .....
Zavřela oči a poslouchala
sonátu, co vítr
tak konejšivě
a snad jen pro ni v té chvíli hrál ......
Pak jen rameny pokrčila ....
otřela slzy hřbetem ruky ...
"Oba máme v očích tisíc otazníků.....
a vidíš .....
Ty ses na ty moje
ani jednou
nezeptal ......!"
to z hrdla vyprahlého
jak pouštní písek
vydral se vzlyk .......
Stála kousek vedle něj
a podrážkou boty
do prachu vrývala
veliký otazník ....
Stačil však jediný
trochu silnější
a nečekaný
poryv větru ......
Autogram v písku zmizel ....
i on ....zahlédla
vzdalující se záda ....
v šedivém svetru .....
Zavřela oči a poslouchala
sonátu, co vítr
tak konejšivě
a snad jen pro ni v té chvíli hrál ......
Pak jen rameny pokrčila ....
otřela slzy hřbetem ruky ...
"Oba máme v očích tisíc otazníků.....
a vidíš .....
Ty ses na ty moje
ani jednou
nezeptal ......!"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Otazníky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Deset.....
Předchozí dílo autora : Nej ....