Pohozený den, u silnice leží,
zvednu ho i když, není zrovna svěží.
Stejně jako já, má už lepší časy,
dávno za sebou, bez doteků spásy.
A tak dáme si, šanci z druhé ruky,
bok po boku jdem - sekáč bez záruky.
Odřený kabát, mám i srdce svoje,
které utíká, před výstřelem z boje.
Jeden vyhodí, co druhému slouží,
poztrácený lesk, není vadné zboží.
Ten den, co navíc, mám tak nezahodím,
nechci ztratit těch, 24 hodin.
Dole u řeky, sednem si a v tichu,
vychutnáme si, kouzlo okamžiku.
Spěchat není kam, za čím ani za kým,
řeka stejně ví, kudy moře najít.
Na jeho konci, řeknu „na shledanou“,
kdoví, třeba se, i zázraky stanou.
U všech rohatých, ještě k tomu s Diem,
zvoláme to své, to své „ještě žijem“!
Carpe diem? Carpe diem!
zvednu ho i když, není zrovna svěží.
Stejně jako já, má už lepší časy,
dávno za sebou, bez doteků spásy.
A tak dáme si, šanci z druhé ruky,
bok po boku jdem - sekáč bez záruky.
Odřený kabát, mám i srdce svoje,
které utíká, před výstřelem z boje.
Jeden vyhodí, co druhému slouží,
poztrácený lesk, není vadné zboží.
Ten den, co navíc, mám tak nezahodím,
nechci ztratit těch, 24 hodin.
Dole u řeky, sednem si a v tichu,
vychutnáme si, kouzlo okamžiku.
Spěchat není kam, za čím ani za kým,
řeka stejně ví, kudy moře najít.
Na jeho konci, řeknu „na shledanou“,
kdoví, třeba se, i zázraky stanou.
U všech rohatých, ještě k tomu s Diem,
zvoláme to své, to své „ještě žijem“!
Carpe diem? Carpe diem!
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.