Psavec: Lokin: Děkuji.

Sasanka: Děkuji, vzpomínka to zajímavá to je.

Líbí se mi.

Mrazivá.

Prvosenka jarní zem odemiká.
Ptaček v křoví,písni vzlyká.
Sněhu v stínu už jen dětská hrstka.
Slunci pupen nastavuje
zdivočelá srstka.
Hrouda větru dáva jeno
špetku prachu.
Do uzlíčku zabalil jsem
posledních pár strachů.

Silné...úplně to dýchlo až sem...

Sasanka: Dík za koment.

Já bych řekl, že nowišoviny už dávno své čtenáře mají. Když jsem četl třetí řádek odzpoda a viděl tu srst lišky a pak tu ženu s toutéž srstí (tedy s liškou)... napřed mi nedošlo, že krom krku tu srst mohu hledat i na jiných zajímavějších ženských místech.

Milá a já koukám zmeškala tvůj comeback :)

Jako vědro ve studni. Sprosté/ srostlé. Zajímavá myšlenka s tím mořským dnem. Snad už to máš jen jako zajímavou vzpomínku a je ti dobře.

Výborné řešení, dej vědět kam případně nosit koláče, když tě lapnou :D

Hanulka: Já děkuji milé čtenářce.

Dandy: Dík, Dandy.

Psavec : Milánku, jak Ty to umíš tak vtipně napsat, jak to opravdu dnes chodí, hezké. Děkuji.

Bezva obě.

VITANA: Díky za koment.

Vtipné, líbí se mi to členění, které to svižně posouvá dopředu. Takové střihy jako v hudebním klipu :-)

Homér : ta se ti povedla, pokud to nepřehání, tak mi kuřáci nevadí... Děkuji.

jo_: také pěkná. Děkuji.

jo_: ta je kouzelná a vábivá ! Děkuji.