občas moc přemýšlím...

Tak jsem se zas ozvala:-)

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

dnešek byl zvláštní.... pohodový a šťastný :).. takže se pokusím nalít tu spokojenost i vám :) foto mé ... lehce upravené :)

lehce trhlý

starší... ale má srdeční záležitost :) + foto vlastní výroby :)

všimli jste si, že v jednom těle přebývá několik osob?

já vím, že bych měla víc myslet srdcem, než hlavou, ale někdy se to prostě nedá...moc to potom bolí (myšlenky x srdce)

"Pššššš..." - a nikdo to neví, jací jsme byli - jen my dva..."Pšššš..." - a nikdo to neví, jací budem - snad jen já ...

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

:))

stručný výkřik, možná trošku obyčejný, stejně jako já :) za jakékoli komentáře budu velmi vděčná :)

prostě je moje nejoblíbenější...a tak strašně staráááá:D

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

...jenom jednou...

...teoreticky vždycky spojené s novými začátky...které končí ve vteřině, kdy končí slunný den...(věnována...někomu, koho jsem potkala už dávno, ale teprve teď jsme si podívali do očí...:))

už jste se někdy pokoušeli políbit přes zamlžené sklo?...:-)

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..